Článek Zpravodaj Kamenice - duben 2012

Vypalování trávy     S příchodem jara se někteří zahrádkáři vrhají na jarní úklid po svém. Namísto pracnějšího, zato však ekologičtějšího vyhrabávání staré trávy, volí cestu jednodušší – vypalování. Naši předkové kdysi vypalování stařiny doporučovali. I dnes se někteří pěstitelé domnívají, že popel, který takto vznikne, je dobrým hnojivem a že tím obohatí půdu o živiny. Popel je však velmi často rozfoukán větrem nebo jej splaví déšť, takže se potřebné živiny do půdy stejně nedostanou. Vypalování naopak nepříznivě ovlivňuje složení travních porostů a zvýhodňuje plevel včetně mechu. Oheň totiž poškozuje především kulturní druhy trav, které z větší části přezimují v zeleném stavu. Proto čím je travní porost kvalitnější, tím větší škody vypalování způsobí. Mechy obsahují vždy podstatně více vody než ostatní rostliny, takže jsou jen slabě poškozeny, nikoliv zničeny. Opakovaným vypalováním stařiny se půda ochuzuje o humus a dusík.

Pomineme-li nebezpečí vzniku požáru, je třeba si uvědomit, jakým způsobem ohrožuje tento způsob jarního úklidu přírodu. Velký žár, který při hoření trávy vzniká, může způsobit zničení většiny vývojových stádií hmyzu ( vajíčka, larvy, kukly ) nebo dokonce jejich úplné vyhubení, kouřové zplodiny ohrožují živočichy sdružující  se na stromech a keřích až do výšky tří metrů. Na vypalování trávy doplácejí i chránění čmeláci, kteří přezimují v mělkých dírách v zemi. Ničivý dopad má vypalování také na plazy, z nichž převážná většina patří mezi ohrožené druhy. Negativní dopad vypalování trav se netýká pouze živočichů, ale také rostlinných společenstev a půdních mikroorganismů. Z těchto důvodů je vypalování trávy v České republice zakázáno hned třemi zákony: zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb., zákonem o myslivosti 23/1962 Sb. a zákonem o požární ochraně č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Hasiči s příchodem jara upozorňují:  Vypalování porostů je zákonem zakázáno !!!

Pálení staré trávy i ostatních  porostů v souvislých plochách je zákonem o požární ochraně č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů zakázáno. Za tento přestupek hrozí pokuta pro fyzické osoby až do výše 25 000 Kč, firmám a podnikatelům až 500 tisíc korun.

Oheň se totiž může snadno rozšířit po suché vegetaci, vinou větru nebo také hrabankou, pokud je dostatečně silná. Tou může oheň „doputovat“ na vzdálenost desítek metrů a objevit se i po několika dnech. Jen vloni při vypalování trávy v celém Česku vzniklo 346 požárů, při kterých jeden člověk zemřel, 41 jich bylo zraněno a byla způsobena škoda za téměř pět milionů korun.

Povolené je pouze kontrolované spalování hořlavých látek, např. shrabanou trávu nebo listí pálit na hromadě. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření proti vzniku a šíření požáru se zřetelem na rozsah prováděné činnosti, je nutno předem hlásit územně příslušnému Hasičskému záchrannému sboru, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, případně i spalování zakázat.