Přehled výjezdů jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce Kamenice - Těptín za rok 2001 V roce
2001 jednotka Sboru dobrovolných hasičů obce Kamenice – Těptín
zasahovala celkem u 47 případů. Z toho bylo 9 požárů, 11
dopravních nehod, 4 x jsme pomáhali Záchrannné službě ze Říčan. V dalších
případech šlo o technickou či technologickou pomoc, např. odstraňování
spadlých stromů přes vozovku, proplachování kanálů a čištění
chodníků a znečištěných vozovek apod. Leden
bývá vždy nejklidnější měsíc v roce, ale pro naši výjezdovou
jednotku začal velice smutně. O půlnoci ze Silvestra na Nový rok jsme
si popřáli s Hasičským záchranným sborem v Říčanech
klidnou službu a dobrý nový rok 2001, ale zůstalo pouze u přání. Už
28. minut po půlnoci jsme byli z Říčan vyzváni k výjezdu k vážné
dopravní nehodě, která se stala mezi Želivcem a Štiřínem. V ostré
zatáčce tam havaroval do příkopu řidič osobního vozu, který ve
velké rychlosti najel bokem do stromu a vozidlo zůstalo havarované v poli.
Řidič středního věku havárii nepřežil a zůstal na místě mrtev,
jeho manželka byla s vážným zraněním převezena do nemocnice. Věru
smutný případ pro všechny zasahující záchranáře v prvních
minutách nového roku. První nehoda nového roku a hned tak tragická
… Již
sedm dní poté, 8. ledna
jsme mířili k další závažné havárii, která sice měla také
smutné následky, ale nikoliv na zdraví posádky. Smutně dopadl přepravovaný
náklad. Stalo se tak u Všechrom, kam jenom dojel z pivovaru ve Velých
Popovicích řidič avie naložené lahvovým pivem. Skříňová avie tam
při havárii utrhla nástavbu, část lahodného moku vzala za své a navíc
byla zcela zatarasena silnice. Ještě
v lednu se podíleli
naši hasiči na vypouštění „smrdutého“ rybníka Návesáku v Těptíně.
Byl to starosta našeho sboru Jirka Hnětkovský a velitel Láďa Červený. V únoru
byl zaznamenám první planý poplach. Byl nám nahlášen požár lesa u
Pohoří, ale na místě se zjistilo, že šlo vlastně jen o neohlášené
pálení. 24.
února
jsme spolu s říčanským útvarem likvidovali olejovou havárii v Těptíně. 15.
března
nám byla z Říčan nahlášena dopravní nehoda v Čakovickém
údolí. Na kluzké vozovce tam ve velké rychlosti havarovala posádka pěti
mladíků, jejichž osobní vůz zůstal ležet na střeše v potoce.
Pouze jeden člen posádky vyvázl bez úrazu – ostatním čtyřem jsme
poskytli předlékařskou pomoc a předali je posádce záchranky ze Říčan. Mimo
technických případů byl do konce března klid, ale byl to pouze klid před
bouří. V poklidné
nedělní poledne 1. dubna
( a nebyl to bohužel apríl ) nás vyhnala z domovů ke zbrojnici
siréna. Vyjeli jsme v neuvěřitelných třech minutách a za další
tři minuty jsme byli na místě v Želivci na staré benešovské
silinici na křižovatce na Štiřín-Kostelec. Už při našem výjezdu
jsme byli z Říčan informováni, že se jedná o srážku dvou
osobních aut, která hoří a v troskách že jsou lidé. S jakými
pocity se řítíte v houkajících vozech k takovému případu
si asi umíte představit. Až na místě jsme zjistili, že se jedná
nikoliv o dopravní nehodu, ale o požár osobního vozu Škoda 105 s plynovým
pohonem. Okamžitě jsme z naší autocisterny Tatra 148 CAS 32 začali
ochlazovat rozpálenou nádrž s plynem, zatím co druhá část mužstva
s naším zdravotníkem šla ke zraněným. Těch se velice obětavě
ujali manželé Suchánovi s jejich sousedkou, shodou okolností lékařkou
MUDr. Ambrožovou. Naši
těptínští dobrovolní hasiči už byli u desítek tragických nehod,
byli jsme i u dosud největší hromadné nehody na dálnici D1, při které
se srazilo dohromady v jediném místě na šedesát osobních a nákladních
aut, mnoho lidí bylo tehdy zraněno a tři usmrceni. Ale takovou hrůzu
jsme snad ještě nezažili. Musím přiznat, že většina našich chlapců
z Těptína i řada profíků z Říčan do tragického vraku osobního
vozu raději ani nenahlížela. V červnu
jsme osmého vyjeli navečer k drobnému zahoření lesa od neuhašeného
táboráku. Hořelo jen na ploše cca metr krát metr, ale od podobných
ohýnků dochází jindy k rozsáhlým požárům mnoha hektarů
lesa. V červenci
jsme zaznamenali další zbytečný výjezd, kdy se z domělého požáru
nakonec vyklubalo jen pálení trávy… Jinak nedošlo v průběhu měsíce
ani k dopravní nehodě, ani k požáru, ale zato jsme
zaznamenali řadu výjezdů k technickým případům. V srpnu
jsme zasahovali ( 6.8.
) ve Všedobrovicích u čelní srážky dvou osobních vozů. Stará škodovka,
jejíž řidič vjel v prudké zatáčce do protisměru, byla zcela
zničena a řidič utrpěl vážnější zranění. Lépe na tom byla
nevinná posádka druhého vozu, který byl odmrštěn mimo silnici do
pole. Předlékařskou pomoc jsme poskytovali společně s lékařem
a zdravotní sestrou z nedaleké chaty u místa nehody. K další
havárii osobní škodovky došlo 8.
srpna opět v Čakovickém údolí. Řidička tam
nezvládla řízení a převrátila vozidlo na bok. Ke zraněné přijel
opět náš dobře známý pan MUDr. Romportl. Nebezpečný
požár vzplanul 14. srpna
u obce Herink, kde začalo hořet dosud neposečené obilí. Protože
hrozilo rozšíření požáru na plochu mnoha desítek hektarů, vyjely
na žádost z Říčan obě naše hasičské tatry CAS 32 s 12
000 litry vody. Přestože bylo před 14. hodinou a většina lidí byla v té
době v práci, vyjely dvě kompletní posádky hasičů z Těptína.
Zde si neodpustím poznámku na některé naše radní na obecním úřadě.
Źádost o výjezd obou našich velkých autocisteren bývá vždy při
podobných požárech pole či lesa a je jen dobře, že dvě autocisterny
máme. Co by za to jiné sbory rády daly !!! 19.
srpna
kolem půl deváté večer nám byla nahlášena těžká havárie osobního
vozu v zatáčce pod Těptínem u tzv. Kozlího kamene. Ve směru od
Kamenice do Těptína nahoru do kopce projela mírnou zatáčku řidička
favoritu tak nešťastně, že vjela mimo silnici a asi po třiceti
metrech najela čelně na strom v příkopu. Mladá řidička utrpěla
lehčí zranění a také šok, ale její spolujezdkyni musela naše
dobrovolná jednotka vyprošťovat hydraulickým zařízením – tedy
pomocí nůžek a rozpínáku. Starší paní byla z trosek uvolněna
během šesti minut, ale i přes snahu našeho zdravotníka se nepodařilo
ženu oživit. Přitom výjezd naší jednotky byl rekordní a asi už nepůjde
v budoucnu rychleji výjezd uskutečnit. Od vyhoukání poplachu jsme
vyjeli už za neuvěřitelné dvě minuty !!! a za další minutu jsme
byli na místě. I přesto dopadla nehoda tragicky, když stará žena,
která byla maminkou řidičky, zemřela už v okamžiku nárazu … A
ještě dovětek. Opět se potvrdilo, jak je dobře, že jsme jen díky
sponzorům už před více jak deseti lety zakoupili hydraulické vyprošťovací
zařízení – tedy nůžky a rozpínák. Kolika lidem jsme tak už
pomohli ještě před příjezdem profesionálů, kteří to k nám
mají poměrně daleko. Ještě jednou díky všem sponzorům, bez kterých
bychom toto zařízení prostě neměli … ! Dne
24. srpna jsme byli z Říčan
opět vyzváni k vážné dopravní nehodě a opět na Želivci jen
dvě stovky metrů od místa tragické dopravní nehody s uhořelým
détětem. Havarovala tam mladá řidička favoritu do stromu mimo
vozovku. Poskytli jsme jí předlékařskou péči a posádku sanitky
informovali o zdravotnín stavu zraněné ještě před jejím dojezdem na
místo události. Po několika dnech nám 7.
září
nás hodinu po půlnoci vyhnala siréna z postelí. Hořela chata ve
Vavřeticích nedaleko Babic. Už při dojezdu naší jednotky byla dřevěná
chata celá v plamenech. Část posádky naší hasičské tatry byla
na místě až do dopoledne, zatímco Jirka Hnětkovský a Pavel Makula šli
ráno od požáru rovnou do práce. Tohle je daň za dobrovolnou hasičskou
činnost. Celou noc hasit a pak jít za výdělkem. Mnohdy postižení ani
nepoděkují … Koncem
září, přesně 29.9.
,jsme vyjeli na pomoc profíkům a dobrovolné jednotce do Nechánic, kde
začala hořet stodola – lépe řečeno seník. Přestože necháničtí
nemají autocisternu, už před naším příjezdem natáhli hadicové
vedení a přenosnou stříkačkou zahájili hasební práce, když vodu
brali z nedaleké studny. Necháničtí si vedli zdatně a zřejmě
si pohár ze soutěže v létě neodnesli náhodou … V říjnu
se nic mimořádného nedělo, zato v listopadu jsme zaznamenali výjimečnou
událost. Dne 11. listopadu
krátce po jedenácté hodině byla naše těptínská jednotka profíky
opět vyzvána k výjezdu na požár rodinného domku v Sulicích.
Vlastně nehořel dům, ale dřevěné obložení stropu kolem krbu. Oheň
sice nezasáhl velkou plochu obložení, ale bylo potřeba strop otevřít
a důkladně ho v mezistropí likvidovat. Posádka naší tatry byla
na místě dvě a půl hodiny. A co na tomto zásahu bylo zajímavého ?
Poprvé v dějinách naší dobrovolné jednotky vyjela s mužskou
posádkou i žena – Soňa Hladíková. Vedla si úspěšně a my jí za
dobrý zásah gratulujeme. Co však těm dalším výjezdům a hlavně těm
nočním bude asi říkat manžel František ??? Dne
11. prosince jsme vyjeli
na žádost hasičů z Říčan k havárii osobního vozu na
silnici Babice-Ládví. Mimo silnici tam zůstal převrácený osobní vůz.
Naštěstí jeho posádka vyvázla bez úrazu a tak mohla být sanitka ještě
před dojezdem na místo odvolána. Jestliže
jsme rok 2000 hodnotili jako neúspěšný, byl rok minulý rokem ještě
horším. Nikoliv však z pohledu našich výjezdů, kdy jsme vyjeli
pokaždé, kdy jsme byli vyzváni a výjezdy byly nadprůměrně rychlé a
hlavně s dostatečným počtem lidí pro zásah. Nepovedeným byl
rok 2001 z pohledu na teroristické útoky, tragické požáry a další
politické události. Mnohým z nás se nevedlo v osobním životě,
jiní přišli o zaměstnání, řada lidí onemocněla či se podrobili různým
operacím, řada kamarádů a dobrých lidí nás opustila navždy. Buďme
k sobě ohleduplnější a neubližujme si navzájem. Nevíme, kdy
bude jeden druhého potřebovat. A přitom život je tak strašné krátký
… Na
závěr druhé části čtené zprávy ještě jednou opakuji, že naši
dobrovolní hasiči provedli 47 zásahů. Z toho bylo 11 dopravních
nehod a 9 požárů, pomoc jsme poskytli desítkám lidí, avšak třem
jiným se přes veškerou snahu život zachránit nepodařilo. Na
tak malou obec jako je Těptín to je jistě slušný výčet dobrovolné
činnosti. Ještě jednou díky a vše nejlepší do roku 2002.
Jiří Hnětkovský
Jiří Navrátil
starosta SDH Těptín
náměstek starosty SDH Těptín |