|
Zpráva
pro Valnou hromadu
Vážené
dámy, pánové, vážení hosté, kolegové hasiči.
Tak jako každoročně se přibližně v tuto dobu scházíme
na výroční Valné hromadě, abychom zde společně zhodnotili práci
našich členů Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně za
uplynulý rok 1999.
A tak jako každoročně i letos vzpomeneme obrovského úsilí
hasičů záchranářů na celém světě, kteří mnohdy v nepředstavitelných
podmínkách bojovali s živly k záchraně životů, zdraví
a k ochraně majetku občanů. Desítky záchranářů ve světě
položili své životy a poškodili své zdraví při výkonu svého
nelehkého zaměstnání, které je u dobrovolných hasičů nedoceněným
koníčkem, které zatěžuje nejen dobrovolné hasiče samotné, ale často
zasahuje do chodu jejich vlastních rodin. Mnohdy velice tragicky.
Úkoly uložené nám minulou Valnou hromadou jsme splnili tak
jako v minulosti prakticky bezezbytku. Už se každoročně
opakuji, že ani v loňském roce se nám nepodařilo přistavět
alespoň jednu garáž pro naše druhé, zálohové hasičské auto a že
máme stále favorita s vyprošťovacím zařízením ve „studeném
odchovu“ i v zimě v plechové nevytápěné garáži.
Koncem roku jsme vešli do jednání o možné stavbě hasičské
zbrojnice v Těptíně se zástupci Obecního úřadu v Kamenici.
Rýsuje se možnost stavby nové, větší a lépe vybavené zbrojnice
pro více jak dvě auta a hlavně s možností, kde se umýt a kam
jít na WC. V současnosti jednáme o velikosti stavby i o jejím
umístění v Těptíně. Doufáme, že nám konečně vytoužený
sen moderní zbrojnice vyjde – ale nepředbíhejme! Díky pochopení
Obecního úřadu a za pomoci sponzorů jsme mohli konečně nakoupit
nové pneumatiky alespoň na jednu hasičskou Tatru 148 CAS 32,
nalakovali jsme ji a zároveň jsme pořídili nové obleky a ochranné
přilby pro část výjezdové jednotky. Byla to obrovská částka, z toho
jen za helmy jsme zaplatili přibližně sto tisíc korun. Chtěli
bychom ještě dokoupit přibližně dalších pět kusů přileb, ale
znamenalo by to pro nás vydání dalších 50 000 Kč. Sponzoři,
najdou se ještě někde … ? Dále byl dokončen svolávací
systém na naší zbrojnici a tak se opět o něco urychlí výjezdy naší
jednotky k případům. Poplach – tedy spuštění sirény na naší
zbrojnici je od loňska možné nejen mechanicky knoflíkem ve
zbrojnici, ale sirénu můžeme rozhoukat také pomocí přenosné
kapesní radiostanice. Bohužel nás dálkově nemohou stále
„vyhoukat“ profíci z Říčan, což se změní po úpravě
jejich operačního střediska.
Chceme tady informovat hlavně místní občany a chataře o novém
systému vyhoukávání poplachu. V minulosti jsme např. v noci
houkali jen krátce a pouze jedenkrát. Podle nového předpisu i
nastavení elektroniky na siréně se nám nyní hasičský poplach
vyhoukává nově a to po dobu jedné minuty. V praxi to znamená,
že ve dne i v noci Vám už
od loňského roku hasičská siréna houká 25 vteřin, po kterých následuje
desetivteřinová pauza a opět se houká 25 vteřin. Je to bohužel
celorepublikový předpis a my jej nezměníme. Prosíme Vás proto o
pochopení, ale věřte, že ani my například v noci a v zimě
při zvuku této sirény nemáme přílišnou radost a často bychom rádi
zůstali v postelích … Na druhou stranu si zase uvědomujeme, že
od nás kdosi v tísni naši pomoc očekává a my mu jedeme na
pomoc …
Jsme velice rádi, že nejen naše loňská zdrcující kritika
nesmyslného placení povinného ručení za hasičská auta dobrovolných
hasičů se neminula svým účinkem a vláda s ministerstvem
financí rozhodli jinak. Za hasičská auta a za jejich přívěsy se od
letošního roku nebude platit. Podmínkou je, aby tato vozidla byla zařazena
do integrovaného záchranného systému. Po velkém boji hasičů v tomto
případě nezvítězila ani tak pravda nad lží, jako zvítězila
logika nad něčí blbostí…
Naše hasičská vozidla prošla po různých peripetiích
technickými prohlídkami, které jsou zatím rovněž dvakrát do roka
a pevně doufáme, že i tento předpis bude alespoň pro dobrovolné
hasiče upraven na delší interval technických kontrol, protože je stále
ještě mnoho sborů, které najezdí více kilometrů na tyto prohlídky
než k vlastním případům požárů.
Na podzim jsme se rozhodli k téměř šílené věci – že
si sami nastříkáme jednu hasičskou Tatru 148 CAS 32. Důvodem k této
akci bylo ušetřit peníze pro náš sbor, respektive ušetřit peníze
Obecnímu úřadu, který pro loňský rok pro nás uvolnil, jak už
bylo jednou řečeno vyšší částku financí, bohužel na nalakování
aut ve specializované lakovně to nestačilo. Na výborové schůzi
byla projednána a odsouhlasena brigáda na lakování auta, ale i přesto,
že poměrně velké množství členů a to nejen z výjezdové
jednotky se přihlásilo, skutečnost byla doslova smutná. Tatru odstrojovalo, smirkovalo
a lakovalo jen několik našich členů a to je ostuda nejen výjezdové
jednotky, ale celého našeho sboru. Dobře jsme věděli, do čeho
jdeme a šlo by to zvládnout bez větších potíží při práci v osmi
až deseti lidech po čtyři víkendy. Deset brigádníků se ale nesešlo
ani jedenkráte a tak tíha zodpovědnosti ležela na těch několika,
nebojím se říci, „blbcích“, kteří dolakování tatry dotáhli
do vítězného cíle k ostudě ostatních. Byli to hlavně Jarda Zídek,
Jirka Hnětkovský, Láďa Červený, Mirek Čížkovský, Franta Koprolín,
Tomáš Baxa, Zdeněk Boukal a Jirka Navrátil, ale kdo nás nesmírně
potěšil byl mladý, resp. nejmladší člen Zdeněk Ježdík, který
byl snad na každé brigádě na tatře. Je škoda, že zájem o nové
nalakování tatry nebyl u členů výjezdové jednotky takový, jaký
jsme čekali.
Obrovský kus práce odvedla skupina našich členů při opravě
naší klubovny, do které nám začalo silně zatékat a hrozilo zničení
dvou stavebních buněk, ze kterých je naše klubovna postavena. Protože
nemáme dostatek financí a veškeré stavební práce na klubovně si
provádíme sami z vlastních prostředků ( od Obecní úřadu
jsme nepožadovali ani korunu !!! ), hledali jsme, kde sehnat materiál
na stavbu přístřešku nad klubovnou. Náš starosta Jirka Hnětkovský
spolu s Tondou Bartákem „vyčuchali“ kdesi v Praze
stavbu, která se rušila. A tak jsme za pár stovek korun dostali krovy
a další stavební materiál, který se však musel v Praze
rozebrat a odvézt od Těptína. Akce probíhala v lednu a únoru
za nepříjemných mrazů a navíc přitom došlo k několika nepříjemným
úrazům jako např. hřebík vražený hluboko do ruky atd. V průběhu
práce na střeše se udělalo náhle nevolno i Jirkovi Bicanovi, který
musel být převezen z této bourací akce do nemocnice a tam
nakonec pobyl i několik dnů s podezřením na infarkt, což se
nakonec naštěstí nepotvrdilo. Podpěrné sloupy jsme zase velice levně
dostali od Telecomu s pomocí Jirky Malíka. Zjara byla postavena nad buňkami
konstrukce a na ní pak byl položen vlnitý eternit. I ten jsme získali
na půlku střechy prakticky zdarma, když nám ho věnoval sponzor pan
Luboš Obr a my mu zato zase zajistili sběr železného šrotu v Těptíně.
S dodávkou eternitu na druhou část střechy nám zase ochotně
pomohli naši kamarádi-myslivci Vašek Hlaváček a Martin Tůma.
Sehnali nám nový, nepoužitý, ale levnější eternit, k jehož
odvozu jsme zase použili ( abychom ušetřili ) nákladní avii jiného
našeho kamaráda Franty Kosíka. Práce se zavětrováním „půdního“
prostoru byly časově i manuálně velice náročné a trvaly prakticky
až do podzimu. Zde nám opět vyšli vtříc naši lesáci, od kterých
jsme odkoupili kulatiny z průřezů a Karel Horyna je s Jirkou
Lhotským rozřezali na půlky. Prakticky celoroční práce na opravě
klubovny byly nakonec zdárně dokončeny a tak nám ani dalším
generacím hasičů už nebude kapat na hlavu. Uvedeme alespoň několik
dalších brigádníků, kteří se na opravě podíleli. Byli to Jirka
Hnětkovský, Jarda Zídek, Jirka a Luboš Lhotských, Milan a Franta
Vokněrovi, Jarda Daněk, Petr Kollár, Zdeněk Janecký, Olda
Krumphanzl, Zdeněk Boukal, Tonda Barták, Jirka Navrátil a řada dalších.
Opět jsme uskutečnili v Těptíně „oslavný“ prvomájový
průvod a už se těšíme a zveme všechny i na ten letošní. Zjara
postavili hasiči krásnou, vysokou májku a asistovali jsme při pálení
čarodějnic.
Členové našeho výboru se pravidelně a někteří i
nepravidelně scházeli na schůzích, ale činnost našeho omlazeného
týmu našich hasičů se oproti loňsku nijak pronikavě nezlepšila.
Snad letošní rok přinese větší chuť a píli do našich řad.
Vypadá to, že naše zprávy jsou snad až moc pesimistické. Činnost
sboru je dobrá, výjezdy jednotky jsou ve vynikajících časech a
klobouk dolů před těmi, kteří při poplachu tak rychle vyjíždějí.
Vzpomínám však na doby, kdy se při zahoukání ani někteří
nedostali dovozu, tolik se seběhlo lidí. Dnes už to tak není, ale
situace není lepší ani v jiných sborech na okrese či v republice.
Přesto je naše jednotka považována za jednu z lepších v akceschopnosti
a o tom bych neměl mluvit já, ale zástupce Hasičského záchranného
sboru z Říčan, který jak pevně doufám v závěrečné
diskusi nám o našem sboru něco řekne. I přes kritiku, kterou jsem před
chvílí tady přednesl, věříme, že to bude spíše lepší hodnocení
naší jednotky, ale o tom opravdu až v závěrečné diskuzi.
V loňském roce jsme pro obecní úřad odpracovali neuvěřitelné
množství brigádnických hodin, které nemá v historii sboru
snad ani obdobu. Po řadu dní jsme proplachovali ucpané kanály převážně
v obci Ládví. Potrubí bylo často zborcené nebo zarostlé kořeny
stromů a proplach tím byl velice stížen. Z vlastních prostředků
jsme si dokonce pro ulehčení práce zakoupili tzv. krtka, který se
zapojuje na konec hadice a s jehož pomocí jde práce alespoň o
trochu snadněji. Proplachovalo se ale i ve Štiříně, Struhařově a
na řadě dalších míst. A když nebylo potřeba propláchnout potrubí,
bylo potřeba za velkého sucha zase zalévat stromy v Kamenici a
okolí. A když bylo zalito, bylo zase potřeba uklidit znečištěnou
vozovku a chodníky po některých firmách, provádějících zemní práce.
Věřte, že často jsme prováděli tyto práce až do tmy, kdy jsme se
vraceli na základnu kolem 22.hodiny. Byly to stovky a stovky hodin dřiny,
za kterou by obec jiným službám musela platit ne desetitisíce,
ale mnohem, mnohem více. Přesto jsme se vždy snažili vedení obecního
úřadu vyjít vstříc a vyhovět. Na druhou stranu budeme rádi, když
na nás Obecní úřad bude pamatovat v rozpočtu částkou, která
bude mít hodně nul. Čím více, tím lépe. A my už předem obecnímu
úřadu děkujeme.
Poměrně slušná byla naše účast na školení velitelů,
velitelů družstev, strojníků, lezců a preventářů. V oblasti
prevence se v poslední době angažuje náš člen výboru Zdeněk
Boukal, když dlouholetý a okrskový preventář Béda Vitásek začal
ignorovat naše výborové a okrskové schůze, i když víme, že
uvolnit se na celodenní školení při práci v trafice není
jednoduché. Snad se i toto zlepší.
Děti pod vedením paní Heleny Sekyrové uskutečnily také několik
akcí a schůzek. Pod jejím vedením se připravovaly na okrskovou soutěž
v Kostelci, kde získali druhé místo. Jirka a Helena Sekyrovi na
podzim úspěšně absolvovali dvoudenní školení vedoucích mládeže.
Naše členská základna čítá k 1.1.2000 celkem 169 členů,
z toho 119 mužů a 31 žen. Dětí máme 19.
Za uplynulý rok jsme uskutečnili 87 výjezdů, o kterých si
povíme ve druhé části naší čtené zprávy.
Uskutečnili jsme několik besed s občany i dětmi. Škola
v Kamenci se zúčastnila soutěže „ Požární ochrana očima dětí
„ a opět několik z nich se umístilo mezi prvními v okresní
soutěži. Ty byly pozvány ke slavnostnímu předání cen a diplomů
na hasičskou stanici do Říčan, kam jsme je odvezli spolu s jednou
z učitelek naší hasičskou ifou. Děti si se zájmem prohlédly
celou hasičskou stanici včetně všech tamních hasičských vozidel.
Zasvěceným průvodcem jim byl velitel stanice pan Miloslav Šmíd. Členové
výjezdové jednotky pak dětem předvedli slaňování a záchranu
osoby z výšky na cvičné věži a na závěr si děti mohly
prohlédnout hasičskou stanici pěkně z výšky, když všichni zájemci
byli vyzvednuti hasičskou motorovou plošinou do výšky. Předání
cen pak proběhlo za asistence ředitele Hasičského záchranného
sboru Prahy – východ pana podplukovníka Jana Vrzala a člena výkonného
výboru Okresního sdružení hasičů Prahy – východ pana Františka
Pokorného. Předání ocenění bylo důstojným vyvrcholením práce dětí
z kamenické školy a naše těptínské děti měly ještě jeden
nezapomenutelný zážitek z říčanského útvaru. Těsně před
naším odjezdem viděly děti opravdový ostrý výjezd ke skutečnému
případu. Ještě chci podotknout, že mimo dětí, které vyhrály některé
z cen v soutěži „Požární ochrana očima dětí“ se výletu
do Říčan zúčastnili i další malí zájemci z Těptína a to
v rámci Dne dětí.
Tradičně velmi dobrá je spolupráce s Obecním úřadem.
Doufáme, že pro letošní rok bude pro naši činnost počítáno
alespoň se stejnou částkou, kterou jsme dostali vloni. Přestože
byla tato částka jak už bylo řečeno zvýšena, tak i přesto jsme
se museli obracet na sponzory a mnoho desítek tisíc korun od nich
putovalo na nákup a obnovu naší techniky. Vážíme si dotace Obecního
úřadu, ale stále se bez sponzorů neobejdeme. Proto si darů od nich
velice považujeme. Dovolte, abych alespoň některé ty stálé
sponzory vyjmenoval a zároveň je poprosil, aby ve svém dobročinném
úsilí nepolevovali. Jsou to tradičně: Strojmetal Kamenice a.s.,
JUDr.Honzík, Víťa Venclík, Luboš Obr, pan van Gillern….... a celá
řada dalším. Poděkovat se sluší i řadě místních obyvatel, kteří
zde trvale žijí nebo se přistěhovali jen nedávno. Darované částky
jsou věnovány na činnost sboru, jiní sponzoři každoročně přispívají
drobnými dary do okrskové soutěže. Materiální dary dostáváme např.
od firem Happy End, Modré hvězdy života, resp. Asociace samaritánů
ČR. O naší činnosti i o
sponzorech se nikdy nezapomínáme zmiňovat v tisku, rozhlase i v televizi
i při besedách s občany při nejrůznějších ukázkových akcích
naší techniky.
Poslední prosba ke starým sponzorům našeho těptínského
sboru. Částku, kterou věnujete hasičům lze odepsat ze základu daně
a my Vám všem samozřejmě dáme potvrzení na přijaté peníze. I díky
Vám, naši sponzoři, je naše výjezdová jednotka poměrně slušně
vybavena a připravena k nejrůznějším zásahům. Chceme např.
dokoupit pro naše lezce výstroj pro záchranné akce ve výškách či
hloubkách. Půjde opět o několik desítek tisíc korun, které asi
pro nedostatek financí nebudeme moci čerpat od Obecního úřadu a tak
opět spoléháme jen na Vás. Chceme však být s předstihem připraveni
i na tuto extrémní činnost, což se nám v minulosti pokaždé
vyplatilo a my byli na budoucí akce dobře secvičeni a připraveni.
Hasičské zábavy už tradičně dobře a s přehledem zajišťoval
k všeobecné spokojenosti náš kulturní referent Viktor Řehák. Jirka Sekyra zase perfektně
„masíroval“ sponzory z dáli i z našeho okolí a podařilo
se mu sehnat finance na nákup dalších potřebných věcí pro práci
hasičů v terénu. Tradičně vzorně pracuje i naše jednatelka a
hospodářka Soňa Čížkovská. Okrskový výbor se také
pravidelně scházel po celý rok a tak bylo zajištěno předávání důležitých
informací pro okolní sbory od okresu a ze sdružení. Okrskový výbor
se scházel za účasti zástupců ze Sulic, Nechánic, Štiřína,
Kostelce, Ládví a Těptína i díky zástupcům jmenovaných sborů.
Činnost okrsku je na okrese stále velice dobře hodnocena a na tom má
zásluhu též „šéf“ okrsku pan František Lacek, který z každé
schůze zasílá na okres přesné informace z jednání včetně
kladných i kritických připomínek vůči nadřízeným orgánům
okresu či sdružení. Jiří Navrátil se zase pravidelně zúčastňoval
schůzí výkonného výboru Okresního sdružení hasičů Praha – východ. Řada našich členů darovala
krev, byl organizován sběr šrotu atd. atd. Řada věcí se povedla, některé
ne. Už více jak dva roky čekáme na částku více jak sto tisíc
korun od firmy RMS, které nám dluží majitel pan František Osička.
I přes opakované urgence a jeho sliby, že peníze vrátí, k tomu
stále nedošlo. Přitom tuto částku náš sbor citelně postrádá a
věříme, že Obecní úřad s pomocí právníka peníze vysoudí
a my je konečně dostaneme.
Nadále trvá dobrá spolupráce s profíky z Říčan
a doufáme, že to je k oboustranné spokojenosti. V loňském
roce nebyl případ, kdy bychom na vyžádání operačního střediska
Hasičského záchranného sboru Říčany nevyjeli k případu.
Doufáme, že brzy bude upraven v Říčanech i řídící pult,
kterým bude možné vyhoukat poplach v Těptíně na dálku. Zatím
chodí žádosti o náš výjezd telefonicky nebo prostřednictvím vysílačky.
Snížený počet našich zásahů u dopravních nehod má „na
svědomí „ jednotka hasičů z Ládví, kteří vyjíždějí k nejrůznějším
případům v místě i do velmi vzdáleného okolí bez souhlasu
či výzvy hasičů z Říčan. Hasiči z Ládví jsou zařazeni
do kategorie JPO V. a podle této katevští budou tak jako doposud vyjíždět podle svého uvážení,
bude se stávat častěji to , k čemu už v minulosti došlo.
Např. bude docházet k tomu, že k hořícímu stromu u školy
v Kamenici vyjede na výzvu z Říčan jednotka z Těptína
( to je podle pravidel dobře, protože první má zasáhnout výjezdová
jednotka SDH obce ), za ní podle zákona musí přijet profíci z Říčan
a další červený hasičský vůz u hořícího stromu jsou hasiči z Ládví.
Tři hasičská auta u doutnajícího stromu je nejen přepychem daňových
poplatníků, ale lehce se pak hasiči stanou středem všeobecného
posměchu veřejnosti – a nutno říci, že v tomto případě
oprávněně.
Dobrou spolupráci máme s říčanskou i pražskou záchrannou
službou, včetně letecké záchranné služby. Spolupracujeme s Hasičským
záchranným sborem hl.m.Prahy včetně hasičů Českých drah, dobrá
spolupráce je se samaritány ASČR.
Velice rád vyslovuji každým rokem poděkování našim řidičům
zato, že nás bez nehody vozí k případům, starají se ( v různé
míře ) o techniku, připravují vozidla na technické prohlídky atd.
V létě proběhla opět okrsková soutěž hasičských družstev
v Kostelci. Tam jsme si vedli se střídavými úspěchy. Muži opět
po pauze získali pohár, ženy byly druhé. Běhaly dobře, ale ta voda
jim nešla a nešla … Podobně dopadly i děti, i když druhé místo
je stejně velice pěkné a my dobře víme, že není důležité zvítězit,
ale …. Všem soutěžícím děkujeme za dobrou reprezentaci a věříme,
že ani v letošní okrskové soutěži neudělají ostudu. Letos
chceme okrskovou soutěží v Kostelci připomenout občanům práci
hasičů, protože tento rok byl vyhlášen „Rokem hasičů“ v celé
České republice. Okrsková soutěž
bude daleko slavnostnější, včetně plakátů i místní výzdoby. Uděláme
pro tuto akci daleko větší propagaci včetně zajímavých cen pro
soutěžící, chceme vytisknout i program a rozdávat upomínkové předměty.
Bez místních sponzorů to však nepůjde a doufáme, že své hasiče
nenechají ve štychu. My je nakonec také ne!
Tak jako v předešlých letech jsme odsloužili čtyři
dopravně-bezpečnostní akce „Velikonoce“ a „Prázdniny“, kdy
jsme po čtyři nejrušnější odpoledne v roce připraveni pomoci
motoristům v tísni při příjezdu na víkend a při jejich návratu v době
největšího dopravního náporu. Jsme vždy připraveni s hasičskými
vozy na oddělení policie na Nové Hospodě vyjet v tísni k potřebnému
motoristovi.
Hasiči uskutečnili nebo se zúčastnili řady akcí. Byl to
nejen pěší výlet na Dny piva do Velkých Popovic, ale i další vycházkové
akce, např. Posázavskou stezkou atd. Téměř tři desítky hasičů z Těptína
vyjely vlakem do Bechyně, kam je dovezla historická úzkokolejka ze začátku
našeho století. Výlet vláčkem tak jako v minulosti vzorně připravil
a zorganizoval náš kamarád a harmonikář Fanda Vokněra s manželkou.
Výlet to byl náramně parádní a v jeho průběhu jsme navštívili
také hasičské muzeum v Bechyni, kde jsme se zapsali do knihy návštěvníků.
Počasí přálo, sluníčko hřálo. Jen jediný drobný stín zájezdu:
v historickém vagóně se podávalo za jízdy občerstvení, ale
pivo vzhledem ke slunečnému počasí a počtu hasičů ve vagóně
vrzy došlo, což se tamnímu personálu ještě nikdy předtím
nestalo…
Naši mladí hasiči se v průběhu roku zúčastnili několika
různých sportovních akcí ( fotbalový turnaj či minigolf ) a
spolupodíleli se dárky pro děti na Mikulášské zábavě. Zásluhu
na tom měl i Pavel Makula.
Řada našich členů opět – tak jako v minulosti –
pomohla mnohdy i daleko od Těptína lidem v tísni při nejrůznějších
nehodách. Byli ovšem i tací, kteří sami havarovali a musela jim být
poskytnuta odborná zdravotnická pomoc. Na vlastní, od asfaltu odřenou
kůži, to vloni zažil náš motorkář, říkejme mu třeba Luboš.
Stačila chvíle nepozornosti a už se smýkal po asfaltu. Jiný náš
člen, říkejme mu třeba Jirka, si zase nabrousil ostří nože tak
dokonale, že musel být on sám odvezen s nepříjemným zraněním
ruky do nemocnice na šití. Proto Vám všem přejeme, aby
ten letošní rok 2000 byl k nám všem milosrdnější. V Těptíně
15.ledna 2000
Jiří Hnětkovský, starosta sboru Jiří Navrátil, náměstek starosty
|