Zpráva
pro Valnou hromadu
Vážené
dámy, pánové, vážení hosté, kolegové hasiči.
Tak jako každoročně se přibližně v tuto dobu scházíme na
Výroční valné hromadě, abychom zde společně zhodnotili práci našich
členů Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně za uplynulý rok 2000.
Nemohli jsme se sejít v Těptíně, protože hospoda je dočasně uzavřená.
Zároveň děkujeme starostovi obce Kamenice panu Kláskovi za nabídku
uspořádat zdarma Valnou hromadu v Kulturním domě v Kamenici. Bohužel
v té době již byly vytištěny pozvánky do Kostelce. A
tak jako každoročně i letos vzpomeneme obrovského úsilí záchranářů
na celém světě, kteří mnohdy v nepředstavitelných podmínkách
bojovali s živly k záchraně životů, zdraví a k ochraně majetku občanů.
Desítky záchranářů ve světě položili své životy a poškodili
vlastní zdraví při výkonu svého nelehkého zaměstnání, které je
u dobrovolných hasičů stále nedoceněným koníčkem. Ten zatěžuje
nejen dobrovolné hasiče samotné, ale často zasahuje do chodu jejich
vlastních rodin a mnohdy velice tragicky. I proto jsme po dohodě s
Obecním úřadem Kamenice na sklonku minulého roku připojistili členy
naší výjezdové jednotky na zvýhodněnou pojistku u Hasičské vzájemné
pojišťovny. Poslední
rok minulého tisíciletí, rok 2000, byl významným také pro
dobrovolné hasiče. Po pěti letech byly uskutečněny volby do okrsků
i výborů jednotlivých SDH. Pak následovala konference v Říčanech,
která předcházela celorepublikovému II. řádnému sjezdu Sdružení
hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sjezd proběhl v důstojné atmosféře
ve dnech 1. a 2. července roku 2000 ve Žďáru nad Sázavou. Velice příznivý
ohlas u dobrovolných hasičů měl na sjezdu náměstek ministra vnitra
a vrchní požární rada plukovník Ing. Miroslav Štěpán. Hovořil
bez papírů a k věci. Moc si přejeme, aby vrchní požární rada
nezapomněl ve své vysoké funkci náměstka ministra vnitra na
"své" hasiče a hlavně pak i na ty dobrovolné. Že mají svých
potíží více než dost on jistě dobře ví. Teď s tím ještě něco
rozumného udělat. Z funkce starosty SH ČMS odstoupil ing.Rudolf Manoušek
a ve volbách byl novým starostou SH ČMS zvolen bývalý ředitel
kanceláře starosty pan ing. Karel Richter. Moc a moc si přejeme, aby
to, co sliboval a navrhoval při své kandidatuře, bylo alespoň z větší
části dodrženo a uskutečněno. Víme i z politiky, že se vždy před
volbami až příliš slibuje a později „skutek utek“. Novému
starostovi v jeho funkci přejeme jen to nejlepší. Avšak očekáváme,
že to nejlepší se bude vracet i k nám do okresů a do jednotlivých
sborů. To ukáže čas ... Úkoly
uložené nám minulou Valnou hromadou jsme splnili tak jako v minulosti
prakticky bezezbytku. Už se zde po léta opakuji, ale ani v loňském
roce se nám nepodařilo přistavět garáž, alespoň pro jedno další
hasičské vozidlo a tak máme vozidlo pro rychlý technický zásah stále
ve "studeném odchovu" v plechové nevytápěné garáži. Před
rokem to vypadalo, že by se možná uvažovalo dokonce o stavbě nové
zbrojnice pro více vozidel, ale také se sociálním zařízením. Doufáme,
že v letošním roce se nám podaří společnými silami s obecním úřadem
něco s touto situací udělat. Protože
nás Obecní úřad požádal, abychom v roce 2000 maximálně šetřili
a nenakupovali žádné dražší pomůcky, toto jsme dodrželi a
nakoupili jen to nejnutnější. Koupili jsme několik nových hasicích
přístrojů a finance šly prakticky jen na pohonné hmoty, opravu a údržbu
techniky, která pomalu, ale jistě dosluhuje. Z výjezdu jsme vyřadili
druhou naši hasičskou IFU AS 16 a tím jsme i ztratili možnost převozu
více lidí nejen k větším požárům, ale i na schůze v okolních
sborech či možnost přepravit děti na výlet nebo odjet na pohřeb našich
zemřelých členů. Čím teď budeme jezdit doopravdy nevím. Obecní
úřad nám sice mimořádně přislíbil finance na nákup deset let
staré autocisterny LIAZ 101, avšak její cena se v závěru minulého
roku vyšplhala na dvojnásobek
částky, kterou nám obecní úřad přidělil. Dostali jsme několik příslibů
od sponzorů, že nám na vůz přidají, a proto jedním z hlavních
úkolů pro letošní rok je najít vhodnou a cenově dostupnou náhradu
za odepsanou Ifu. V
loňském roce byl konečně zprovozněn systém dálkového vyhoukávání
poplachu a tak nás už Hasičský záchranný sbor Říčany nemusí
pracně shánět telefonem, ale rovnou se rozhouká siréna na střeše
naší hasičárny. Má to bohužel ale i své nepříjemné stránky. I
při krátkodobém vypnutí elektrického proudu v obci se při jeho opětovném
zapojení rozhouká siréna a my tak běháme zbytečně do zbrojnice.
Dokoupili jsme sice rezervní bateriový zdroj, ale ani on přerušení
nezachytil a my zase běželi zbytečně o půlnoci do zbrojnice. Jindy
zase neopatrným zacházením jsme si poplach vyhoukali sami. Autor
tohoto přehmatu byl ostatními doběhnuvšími členy výjezdové
jednotky po zásluze peprně slovně "oceněn". Znovu chceme
vysvětlit jak místním obyvatelům, tak chatařům, proč se v poslední
době vyhoukává poplach dlouho. Je to stanoveno normou, kdy poplach
pro hasiče se vyhoukává 25 vteřin, deset vteřin je pauza a pak se
znovu houká 25 vteřin. Siréna je tak nastavena a houká nezávisle na
našem přání. Tolik na vysvětlenou, že se tak houká i v noci. Z
houkající sirény však ani my nemáme žádnou radost a navíc musíme
ještě běžet do hasičárny ... Jsme
rádi, že vláda rozhodla, aby se upustilo od placení povinného
pojistného za hasičská auta a rovněž je již v platnosti předpis,
který pro dobrovolné hasiče stanovuje jen jednu technickou prohlídku
aut ročně. Naše
hasičská auta prošla technickými prohlídkami, ale jak už jsem zmínil,
IFA byla vyřazena z provozu a snad se dočkáme díky Obecnímu úřadu
a sponzorům novějšího vozu. Zatím však na něj nemáme ... Při přípravě
hasičských aut na technické prohlídky se nejvíce nadřel sám
velitel výjezdové jednotky Láďa Červený, kterému pomáhali Pavel
Makula, Pepík Skružný a Tomáš Baxa. Další z řidičů a členů výjezdové
jednotky se na přípravě aut i při několika brigádách ve zbrojnici
příliš nevyznamenali a tato skutečnost by se měla v budoucnu rychle
zlepšit. Na druhé straně je ale nutno přiznat, že naši členové
tak jako v letech minulých opět postavili na návsi krásnou májku a
dokonce ji do rána i uhlídali. Na prvního máje dopoledne opět vyšel
od naší klubovny "oslavný" prvomájový průvod, který byl
jako v minulosti ukončen proslovem a malou oslavou ( s občerstvením
). Řada
našich členů opět darovala krev. Samozřejmě jsme se zúčastnili
Valných hromad hasičů na Pohoří, zajeli jsme také ke kolegům do
Kostelce. Náš okrsek pod vedením Franty Lacka se pravidelně scházel,
aby získal vždy nové informace z dění na Výkonném výboru OSH
Prahy východ. Tam se pravidelně jednání zúčastňuje náměstek
starosty SDH Těptín Jiří Navrátil. Kamenický okrsek je snad jediným
takto dobře fungujícím okrskem na celém okrese. Je to díky tomu, že
se všech zasedání pravidelně zúčastňují zástupci okolních sborů
- tedy Kostelce, Štiřína, Sulic, Nechánic a Těptína.
Tak jako v předminulém roce stejně i vloni jsme pro obec odpracovali
opravdu neuvěřitelné množství brigádnických hodin. Opět jsme
proplachovali ucpané kanály a oplachovali jsme znečištěné vozovky
od výkopových prací při pokládání plynového vedení, aby na čistý
podklad mohl být navezen asfalt. Před začátkem školního roku jsme
čistili před školou chodníky. V době sucha jsme v obci
zalévali stromy a okrasné keře. Nevelká
byla naše účast na školeních velitelů, velitelů družstev a
strojníků, kterou pořádal HZS Říčany. Naopak dobrá byla účast
našich členů na školeních pořádaných v naší klubovně, např.
na školení pro práci s motorovou pilou. Zástupci našeho sboru byli
pravidelně i na akcích, požádaných OSH Prahy východ, kam pravidelně
docházel starosta našeho sboru Jirka Hnětkovský a jednatel Soňa Čížkovská. Vzorně
se o malé hasiče starají manželé Sekyrovi, kteří jim v průběhu
roku připravili řadu zajímavých akcí. Byla to např. návštěva
hasičské centrální stanice č.1 v Praze v Sokolské ulici, kde byl
jejich průvodcem nám dobře známý nadporučík Milan Krchov. Děti měly
navíc to štěstí, že právě v okamžiku jejich návštěvy byl tamním
hasičům vyhlášen poplach a děti se mohly na vlastní oči přesvědčit,
že profíci v Praze vyjíždějí po vyhlášení poplachu zhruba do 60
vteřin. Naši malí hasiči pak navštívily také kino a museum voskových
figurín. Samozřejmě se zúčastňovaly brigád kolem zbrojnice a buňky,
pomáhaly při mytí hasičských aut. Sekyrovci je vytáhli na 21 km
dlouhý výlet na kolech. Děti byly opět na 3.denním výletě - tábořili
u Zbořeného Kostelce. Tábor mohl být uskutečněn jen díky pochopení
místních lesáků, kterým tímto děkujeme. Na okrskové soutěži v Kostelci
u Křížků obsadili starší žáci první místo a mladší byli druzí.
Gratulujeme.
O hospodaření sboru se dobře stará Soňa Čížkovská. Naše
členská základna čítá k 1.1.2001 celkem 150 členů, z toho
je 104 mužů, 28 žen a dětí máme 18. Za uplynulý rok jsme uskutečnili
90 výjezdů, o kterých si povíme ve druhé části čtené zprávy.
Uskutečnili jsme několik besed s občany a dětmi, hlavně při několika
předváděcích akcích naší techniky. Bylo to např. v létě
na druhém konci okresu, kde jsme v Řeži předváděli několika
stovkám zájemců vyprošťovací techniku z našeho záchranářského
favoritu. Akce se tam zúčastnili naši členové
Josef Dvořák ml. a Pavel Makula. Jedna z dalších našich
akcí byla na žádost místní státní policie, která v Čakovicích
pořádala Dětský den. Děti si tam mohly zajezdit na koni, byl jim předveden
výcvik policejních psů, zastřílely si ze vzduchovky a samozřejmě
jim byla předvedena naše vyprošťovací technika v hasičském
favoritu a na závěr si mohly děti zastříkat z vodního děla
na naší hasičské tatře. A že byl zájem o červená auta obrovský,
ani nemusím zdůrazňovat. Zástupci našeho sboru se zúčastnili
velkolepých oslav 125. výročí založení sousedního SDH Jílové a
snad jim trochu „záviděli“, že se Jílovští mohou těšit z nového
hasičského vozu v ceně cca 6 miliónů korun. V každém případě
jim však auto za jejich práci přejeme! V létě
jsme naší hasičskou Ifou odvezly dětské výherce soutěže „Požární
ochrana očima dětí“ ze školy v Kamenici a z Kostelce na
hasičskou stanici č.1 okresu Praha-východ v Říčanech, kde byly malým
výhercům předány ceny a mohly si prohlédnout také veškerou
techniku Hasičského záchranného sboru Říčany. Děti byly nadmíru
spokojené s ukázkovou akcí, spokojeni byli i učitelé, že jsme
jim zajistili odvoz a to ještě v červeném hasičském voze. Čím
příště výherce soutěže v letošním roce odvezeme nevím –
Ifa je vyřazená a bude chybět nejen dětem …
Tradičně velmi dobrá je spolupráce s Obecním úřadem Kamenice
a snad totéž budou moci říci zástupci obce i o naší činnosti.
Jak už jsem zmínil, v roce 2000 jsme dostali dost silně okleštěný
rozpočet pro naši náročnou dobrovolnou a jistě i vysoce humánní
činnost. Dostali jsme však signál, že by obec pro rok letošní z důvodu
nedostatku financí od státu nás měla opět „uskrovnit“. Nebojím
se říci, že neznám žádný jiný sbor podobný našemu, který má
takovou činnost ve výjezdech i v práci pro obec, aby vyšel s podobnou
částkou. Jeden rok jsme se uskrovnili, ale nevím, jak v letech
dalších. V obci pracují i další spolky, které samozřejmě
také chtějí od obce finance. Možná trochu neskromně si však myslím,
že proplachy kanálů, zalévání stromů a keřů v době sucha,
hasičská činnost při požárech a dopravních nehodách či poskytování
první pomoci postiženým ještě před příjezdem záchranné služby
by mělo mít přece jenom prioritu. V tomto případě nejde o zábavu
jednotlivců či skupin, ale o ochranu majetku všech osob, obce a často
jde o zdraví i záchranu života. Věřím, že zástupci obce při
rozdělování peněz vezmou tuto skutečnost na zřetel. V souvislosti
s předchozí úvahou se obracím na Vás, naši věrní sponzoři
i na Vás, podnikatelé, kteří ještě sponzory nejste. Prosíme Vás
o sponzorský dar, který můžete podle platného zákona odečíst ze
základu daně. Slyšeli jste, že naše situace není nejlepší a obec
nám nedokáže ani zakoupit vozidlo za půl miliónů korun. Prosíme Vás,
poskytněte nám finance na nákup hasičského vozu, který bude sice
stát zmiňovanou částku ( minimálně půl miliónu korun ), ale nový
by vyšel na 5 až 6 miliónů. Současná hasičská vozidla jsou stará
téměř dvacet let ( tatra 148 CAS 32, favorit již máme jedenáctým
rokem ). A že jsme s těmito vozy pomohli už ne desítkám, ale
stovkám postiženým, to snad nemusím ani zdůrazňovat. A jen pro Vaši
informaci – v loňském roce skončila životnost původních
helem a jedna nová – červená stojí 15 000 Kč, ta obyčejná žlutozelená
vyjde zhruba na 11 000 Kč. Potřebujeme koupit přenosný elektrický
agregát, což představuje sumu cca 40 tisíc, jeden hasičský oblek
vyjde na cca 5 000 Kč a samotná 20m hadice vyjde zhruba na 4 tisícovky… Naštěstí
si nás všimly i organizace, které nám chtějí pomoci v naší
záchranářské činnosti. Díky velkému pochopení a dlouholeté
spolupráci naší výjezdové jednotky s vedením Územního střediska
záchranné služby v Praze jsme koncem roku jako první hasiči
dostali zapůjčenou radiostanici ze záchranky, která nám umožní
lepší a hlavně přímé spojení mezi naší zasahující jednotkou a
vozidly záchranné služby. Tak si můžeme na nepřístupné a třeba
špatně viditelné místo neštěstí navést posádky sanitky přímo
vysílačkou z našeho hasičského favoritu. Tato radiostanice nám
však umožňuje také přímý kontakt s posádkou letecké záchranné
služby, která naše navádění na místo ukryté v lese nebo v nepřehledném
terénu jistě velice uvítá. Tím se zkrátí dojezdy sanitek i přílet
vrtulníku, což bude samozřejmě jen a jen ku prospěchu postiženého.
Využívám proto dnes možnost seznámit nejen hasičskou veřejnost s možností
přímé komunikace našich těptínských hasičů se zdravotníky i
leteckou záchrannou službou. Radiostanice od územní záchranky nám
byla samozřejmě propůjčena zdarma a její činnost již byla koncem
roku prověřena členy naší zásahové jednotky. Velice si zapůjčení
radiostanice vážíme, protože na nákup nové v ceně asi 40 000
Kč nemáme. Jedině snad že by některý sponzor ??? Když už jsme u
Územního střediska záchranné služby Praha, vše popisované bylo
uskutečněno díky jejímu řediteli panu doktorovi Pavlu Getlíkovi,
kterému samozřejmě srdečně děkujeme, stejně jako spojaři územní
záchranky, našemu dlouholetému kamarádovi a obdivovateli Martinu
Lomovi / s jeho ženou /. Velmi
dobrá je také spolupráce se Záchrannou službou v Říčanech a
její ředitelka MUDr. Alena Krameriusová nám nabídla proškolení našich
členů, což jsme uvítali a na nejvhodnějším termínu se dohodneme.
Přímo vzorná a ukázková byla spolupráce našich hasičů s posádkou
sanitky z Říčan při záchraně života malého chlapce, který
v létě tonul v bazénu u chaty v Těptíně. Do akce se
po několika dalších minutách přidala i posádka vrtulníku, ale o
tomto zcela ojedinělém zásahu si řekneme až v další části
této zprávy. Velmi
dobrá spolupráce stále trvá mezi naší jednotkou a profíky z Říčan.
Dobrá spolupráce je také mezi námi a Hasičským sborem hl.m. Prahy,
vídáme se pravidelně s hasiči HZS Českých drah – nejvíce s por.
Josefem Ryšavým, spolupracujeme s Asociací samaritánů České
republiky, Civilní ochranou a s celou řadou dalších záchranářských
složek včetně okolních sborů dobrovolných hasičů. Jako
Kamenický okrsek jsme se v loňském roce, který byl rokem hasičů,
opravdu zviditelnili. Dne 27. května 2000 byla opět v Kostelci
okrsková soutěž, kterou jsme pojali jako jubilejní
poslední v tomto tisíciletí. Na návrh pana Oldy Halazy z Nechánic
jsme společně se sborem hasičů Kostelec, Nechánice, Štiřín,
Sulice a Těptín úžasně vyzdobili stadion. U hřiště vévodil
namalovaný hasičský znak velikosti snad 3 x 3 metry a asi
dvacetimetrový transparent s uvítacím nápisem pro příchozí.
Byly zhotoveny látkové i umělohmotné třepetalky, bylo zhotoveno asi
200 kusů vlaječek k této soutěži. Dalo to obrovské úsilí všech
zástupců sborů, ale nápad pana Halazy vyšel. Výzdoba byla úžasná
a i návštěva občanů byla nadprůměrná. Bojovalo se urputně, ale
naši zástupci z Těptína příliš nezazářili-byli až třetí.
Ženy se nezúčastnily, jedině mládež byla úspěšná a skončila
na stupni nejvyšším, za což jim po skončení soutěže poděkovali
starosta a velitel sboru. V průběhu
roku jsme opět uskutečnili čtyři akce na pomoc motoristům a to o
Velikonočních svátcích a na začátku a konci letních školních prázdnin.
Akce je jako poděkování České pojišťovně za její sponzorský
dar – favorit s vyprošťovací technikou ( už 11 let starý ). Pan
František Osička – ředitel firmy RMS v Praze nám už snad čtvrtým
rokem dluží více jak 100 000 korun za vrácené poruchové
radiostanice značky Relm. Kdy se podaří Obecnímu úřadu tyto prostředky
získat nazpět netušíme, ale teď by se určitě hodily … Na
sklonku minulého roku proběhla v Kamenici výstava Kamenice v proměnách
času. Řadu krásných materiálů z historie i současnosti Těptína
připravili na výstavu Soňa Čížkovská, Jirka Hnětkovský a Jirka
Navrátil. Vystavili jsme staré dokumenty a fotografie z posledních
let i z minula. Byla zapůjčena nejnovější hasičská přilba i
stará, mosazná, provazem omotaná hasičská proudnice. Zúčastnili
jsme se i slavnostního zahájení výstavy a za naše ukázky a zapůjčení
nám bylo poděkováno starostou obce Kamenice panem Tomášem Kláskem. Řada
našich členů stejně jako v minulosti pomáhala při nejrůznějších
nehodách a haváriích i mimo působnost našeho obecního úřadu.
Postiženým tak např. pomohli Jirka Hnětkovský, Láďa Červený,
Jirka Navrátil a další. Pavel Makula byl např. mezi prvními u
tragické nehody u Sibřiny, kde při srážce osobního vozu s nákladním
zemřeli dva lidé. Ovšem zcela bez konkurence je náš člen Jirka
Sekyra, který byl v loňském roce jako první nejen u nočního
požáru havarovaného vozu v Olešovicích, ale jako první byl i
u srážky převrácené avie se škodovkou u Strojmetalu, jindy v noci
přijel jako první k převrácenému vozu v aleji v Kamenici,
hasil vlastním ručním hasicím přístrojem hořící osobní auto na
Želivci atd. atd. U požáru kůlny na Barochově byl také před příjezdem
naší zásahové jednotky. A není to lepší ani když vyjede do
Prahy. V létě např. projížděl Letenským tunelem, ucítil kouř
a při výjezdu z tunelu uviděl hořící kompresor. Ihned
alarmoval pražské hasiče, kteří záhy oheň zlikvidovali. Jindy jel
opět do Prahy a nad Thomayerovou nemocnicí U zelených domků náhodně
přijel k těžké čelní srážce dvou osobních vozů. Nejenže
přivolal hasiče s nůžkami i sanitku, ale samozřejmě poskytl předlékařskou
pomoc zraněným. Takhle dosud přitahoval na sebe nehody jen Jirka Navrátil. Velice
rád vyslovuji poděkování našim řidičům za to, že nejen dobře připravili
hasičská vozidla na technické kontroly, ale že nás stále vozí k případům
bez dopravních nehod, což hlavně při zhoršených klimatických podmínkách
není až tak jednoduché. Naše
řady rozšířilo několik dalších nových členů, kteří se jistě
stanou dobrou a potřebnou posilou pro náš sbor. Nemusejí se stát členy
výjezdové jednotky, postačí, když se občas zúčastní brigád –
což však už činili dříve – ještě než se stali našimi členy.
Jeden z nich, říkejme mu třeba pan František, zřejmě stál
tak moc o to, aby se mohl svést v našem houkajícím hasičském
favoritu, že se rozhodl udělat pro tuto myšlenku všechno. A tak řezal
na své cirkulárce tak vehementně, až si odřízl část článku
prstu. V naprostém klidu se sám ošetřil a pak už jen čekal na
příjezd našeho favoritu, který ho odvezl do nemocnice ve Střešovicích
k odbornému zákroku. Několikaměsíční léčení dopadlo
vcelku dobře a zmiňovaný pan František nám už zase může hrát
oblíbené písničky na své harmonice … Proto
na závěr první části čtené zprávy přejeme více štěstí a
pohody nejen zmiňovanému Františkovi, ale i Vám všem. Zdraví, štěstí
a spokojenost přejeme nejen do nového roku, ale i do celého nového
milénia. A zachovejte prosím všichni přízeň dobrovolným hasičům.
Díky. V Těptíně dne 20. ledna 2001 |