Zpráva pro Valnou hromadu
Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně,
okres Praha-východ,
konanou dne 20.ledna 2001

 

Vážené dámy, pánové, vážení hosté, kolegové hasiči.

             Tak jako každoročně se přibližně v tuto dobu scházíme na Výroční valné hromadě, abychom zde společně zhodnotili práci našich členů Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně za uplynulý rok 2000. Nemohli jsme se sejít v Těptíně, protože hospoda je dočasně uzavřená. Zároveň děkujeme starostovi obce Kamenice panu Kláskovi za nabídku uspořádat zdarma Valnou hromadu v Kulturním domě v Kamenici. Bohužel v té době již byly vytištěny pozvánky do Kostelce.

             A tak jako každoročně i letos vzpomeneme obrovského úsilí záchranářů na celém světě, kteří mnohdy v nepředstavitelných podmínkách bojovali s živly k záchraně životů, zdraví a k ochraně majetku občanů.

             Desítky záchranářů ve světě položili své životy a poškodili vlastní zdraví při výkonu svého nelehkého zaměstnání, které je u dobrovolných hasičů stále nedoceněným koníčkem. Ten zatěžuje nejen dobrovolné hasiče samotné, ale často zasahuje do chodu jejich vlastních rodin a mnohdy velice tragicky. I proto jsme po dohodě s Obecním úřadem Kamenice na sklonku minulého roku připojistili členy naší výjezdové jednotky na zvýhodněnou pojistku u Hasičské vzájemné pojišťovny.

             Poslední rok minulého tisíciletí, rok 2000, byl významným také pro dobrovolné hasiče. Po pěti letech byly uskutečněny volby do okrsků i výborů jednotlivých SDH. Pak následovala konference v Říčanech, která předcházela celorepublikovému II. řádnému sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sjezd proběhl v důstojné atmosféře ve dnech 1. a 2. července roku 2000 ve Žďáru nad Sázavou. Velice příznivý ohlas u dobrovolných hasičů měl na sjezdu náměstek ministra vnitra a vrchní požární rada plukovník Ing. Miroslav Štěpán. Hovořil bez papírů a k věci. Moc si přejeme, aby vrchní požární rada nezapomněl ve své vysoké funkci náměstka ministra vnitra na "své" hasiče a hlavně pak i na ty dobrovolné. Že mají svých potíží více než dost on jistě dobře ví. Teď s tím ještě něco rozumného udělat. Z funkce starosty SH ČMS odstoupil ing.Rudolf Manoušek a ve volbách byl novým starostou SH ČMS zvolen bývalý ředitel kanceláře starosty pan ing. Karel Richter. Moc a moc si přejeme, aby to, co sliboval a navrhoval při své kandidatuře, bylo alespoň z větší části dodrženo a uskutečněno. Víme i z politiky, že se vždy před volbami až příliš slibuje a později „skutek utek“. Novému starostovi v jeho funkci přejeme jen to nejlepší. Avšak očekáváme, že to nejlepší se bude vracet i k nám do okresů a do jednotlivých sborů. To ukáže čas ...

             Úkoly uložené nám minulou Valnou hromadou jsme splnili tak jako v minulosti prakticky bezezbytku. Už se zde po léta opakuji, ale ani v loňském roce se nám nepodařilo přistavět garáž, alespoň pro jedno další hasičské vozidlo a tak máme vozidlo pro rychlý technický zásah stále ve "studeném odchovu" v plechové nevytápěné garáži. Před rokem to vypadalo, že by se možná uvažovalo dokonce o stavbě nové zbrojnice pro více vozidel, ale také se sociálním zařízením. Doufáme, že v letošním roce se nám podaří společnými silami s obecním úřadem něco s touto situací udělat.

             Protože nás Obecní úřad požádal, abychom v roce 2000 maximálně šetřili a nenakupovali žádné dražší pomůcky, toto jsme dodrželi a nakoupili jen to nejnutnější. Koupili jsme několik nových hasicích přístrojů a finance šly prakticky jen na pohonné hmoty, opravu a údržbu techniky, která pomalu, ale jistě dosluhuje. Z výjezdu jsme vyřadili druhou naši hasičskou IFU AS 16 a tím jsme i ztratili možnost převozu více lidí nejen k větším požárům, ale i na schůze v okolních sborech či možnost přepravit děti na výlet nebo odjet na pohřeb našich zemřelých členů. Čím teď budeme jezdit doopravdy nevím. Obecní úřad nám sice mimořádně přislíbil finance na nákup deset let staré autocisterny LIAZ 101, avšak její cena se v závěru minulého roku vyšplhala na  dvojnásobek částky, kterou nám obecní úřad přidělil. Dostali jsme několik příslibů od sponzorů, že nám na vůz přidají, a proto jedním z hlavních úkolů pro letošní rok je najít vhodnou a cenově dostupnou náhradu za odepsanou Ifu.

             V loňském roce byl konečně zprovozněn systém dálkového vyhoukávání poplachu a tak nás už Hasičský záchranný sbor Říčany nemusí pracně shánět telefonem, ale rovnou se rozhouká siréna na střeše naší hasičárny. Má to bohužel ale i své nepříjemné stránky. I při krátkodobém vypnutí elektrického proudu v obci se při jeho opětovném zapojení rozhouká siréna a my tak běháme zbytečně do zbrojnice. Dokoupili jsme sice rezervní bateriový zdroj, ale ani on přerušení nezachytil a my zase běželi zbytečně o půlnoci do zbrojnice. Jindy zase neopatrným zacházením jsme si poplach vyhoukali sami. Autor tohoto přehmatu byl ostatními doběhnuvšími členy výjezdové jednotky po zásluze peprně slovně "oceněn". Znovu chceme vysvětlit jak místním obyvatelům, tak chatařům, proč se v poslední době vyhoukává poplach dlouho. Je to stanoveno normou, kdy poplach pro hasiče se vyhoukává 25 vteřin, deset vteřin je pauza a pak se znovu houká 25 vteřin. Siréna je tak nastavena a houká nezávisle na našem přání. Tolik na vysvětlenou, že se tak houká i v noci. Z houkající sirény však ani my nemáme žádnou radost a navíc musíme ještě běžet do hasičárny ...

             Jsme rádi, že vláda rozhodla, aby se upustilo od placení povinného pojistného za hasičská auta a rovněž je již v platnosti předpis, který pro dobrovolné hasiče stanovuje jen jednu technickou prohlídku aut ročně.

             Naše hasičská auta prošla technickými prohlídkami, ale jak už jsem zmínil, IFA byla vyřazena z provozu a snad se dočkáme díky Obecnímu úřadu a sponzorům novějšího vozu. Zatím však na něj nemáme ... Při přípravě hasičských aut na technické prohlídky se nejvíce nadřel sám velitel výjezdové jednotky Láďa Červený, kterému pomáhali Pavel Makula, Pepík Skružný a Tomáš Baxa. Další z řidičů a členů výjezdové jednotky se na přípravě aut i při několika brigádách ve zbrojnici příliš nevyznamenali a tato skutečnost by se měla v budoucnu rychle zlepšit. Na druhé straně je ale nutno přiznat, že naši členové tak jako v letech minulých opět postavili na návsi krásnou májku a dokonce ji do rána i uhlídali. Na prvního máje dopoledne opět vyšel od naší klubovny "oslavný" prvomájový průvod, který byl jako v minulosti ukončen proslovem a malou oslavou ( s občerstvením ).

             Řada našich členů opět darovala krev. Samozřejmě jsme se zúčastnili Valných hromad hasičů na Pohoří, zajeli jsme také ke kolegům do Kostelce. Náš okrsek pod vedením Franty Lacka se pravidelně scházel, aby získal vždy nové informace z dění na Výkonném výboru OSH Prahy východ. Tam se pravidelně jednání zúčastňuje náměstek starosty SDH Těptín Jiří Navrátil. Kamenický okrsek je snad jediným takto dobře fungujícím okrskem na celém okrese. Je to díky tomu, že se všech zasedání pravidelně zúčastňují zástupci okolních sborů - tedy Kostelce, Štiřína, Sulic, Nechánic a Těptína.

            Tak jako v předminulém roce stejně i vloni jsme pro obec odpracovali opravdu neuvěřitelné množství brigádnických hodin. Opět jsme proplachovali ucpané kanály a oplachovali jsme znečištěné vozovky od výkopových prací při pokládání plynového vedení, aby na čistý podklad mohl být navezen asfalt. Před začátkem školního roku jsme čistili před školou chodníky. V době sucha jsme v obci zalévali stromy a okrasné keře.

            Nevelká byla naše účast na školeních velitelů, velitelů družstev a strojníků, kterou pořádal HZS Říčany. Naopak dobrá byla účast našich členů na školeních pořádaných v naší klubovně, např. na školení pro práci s motorovou pilou. Zástupci našeho sboru byli pravidelně i na akcích, požádaných OSH Prahy východ, kam pravidelně docházel starosta našeho sboru Jirka Hnětkovský a jednatel Soňa Čížkovská.

            Vzorně se o malé hasiče starají manželé Sekyrovi, kteří jim v průběhu roku připravili řadu zajímavých akcí. Byla to např. návštěva hasičské centrální stanice č.1 v Praze v Sokolské ulici, kde byl jejich průvodcem nám dobře známý nadporučík Milan Krchov. Děti měly navíc to štěstí, že právě v okamžiku jejich návštěvy byl tamním hasičům vyhlášen poplach a děti se mohly na vlastní oči přesvědčit, že profíci v Praze vyjíždějí po vyhlášení poplachu zhruba do 60 vteřin. Naši malí hasiči pak navštívily také kino a museum voskových figurín. Samozřejmě se zúčastňovaly brigád kolem zbrojnice a buňky, pomáhaly při mytí hasičských aut. Sekyrovci je vytáhli na 21 km dlouhý výlet na kolech. Děti byly opět na 3.denním výletě - tábořili u Zbořeného Kostelce. Tábor mohl být uskutečněn jen díky pochopení místních lesáků, kterým tímto děkujeme. Na okrskové soutěži v Kostelci u Křížků obsadili starší žáci první místo a mladší byli druzí. Gratulujeme.

            O hospodaření sboru se dobře stará Soňa Čížkovská.

             Naše členská základna čítá k 1.1.2001 celkem 150 členů, z toho je 104 mužů, 28 žen a dětí máme 18. Za uplynulý rok jsme uskutečnili 90 výjezdů, o kterých si povíme ve druhé části čtené zprávy. Uskutečnili jsme několik besed s občany a dětmi, hlavně při několika předváděcích akcích naší techniky. Bylo to např. v létě na druhém konci okresu, kde jsme v Řeži předváděli několika stovkám zájemců vyprošťovací techniku z našeho záchranářského favoritu. Akce se tam zúčastnili naši členové  Josef Dvořák ml. a Pavel Makula. Jedna z dalších našich akcí byla na žádost místní státní policie, která v Čakovicích pořádala Dětský den. Děti si tam mohly zajezdit na koni, byl jim předveden výcvik policejních psů, zastřílely si ze vzduchovky a samozřejmě jim byla předvedena naše vyprošťovací technika v hasičském favoritu a na závěr si mohly děti zastříkat z vodního děla na naší hasičské tatře. A že byl zájem o červená auta obrovský, ani nemusím zdůrazňovat. Zástupci našeho sboru se zúčastnili velkolepých oslav 125. výročí založení sousedního SDH Jílové a snad jim trochu „záviděli“, že se Jílovští mohou těšit z nového hasičského vozu v ceně cca 6 miliónů korun. V každém případě jim však auto za jejich práci přejeme!

             V létě jsme naší hasičskou Ifou odvezly dětské výherce soutěže „Požární ochrana očima dětí“ ze školy v Kamenici a z Kostelce na hasičskou stanici č.1 okresu Praha-východ v Říčanech, kde byly malým výhercům předány ceny a mohly si prohlédnout také veškerou techniku Hasičského záchranného sboru Říčany. Děti byly nadmíru spokojené s ukázkovou akcí, spokojeni byli i učitelé, že jsme jim zajistili odvoz a to ještě v červeném hasičském voze. Čím příště výherce soutěže v letošním roce odvezeme nevím – Ifa je vyřazená a bude chybět nejen dětem …

            Tradičně velmi dobrá je spolupráce s Obecním úřadem Kamenice a snad totéž budou moci říci zástupci obce i o naší činnosti. Jak už jsem zmínil, v roce 2000 jsme dostali dost silně okleštěný rozpočet pro naši náročnou dobrovolnou a jistě i vysoce humánní činnost. Dostali jsme však signál, že by obec pro rok letošní z důvodu nedostatku financí od státu nás měla opět „uskrovnit“. Nebojím se říci, že neznám žádný jiný sbor podobný našemu, který má takovou činnost ve výjezdech i v práci pro obec, aby vyšel s podobnou částkou. Jeden rok jsme se uskrovnili, ale nevím, jak v letech dalších. V obci pracují i další spolky, které samozřejmě také chtějí od obce finance. Možná trochu neskromně si však myslím, že proplachy kanálů, zalévání stromů a keřů v době sucha, hasičská činnost při požárech a dopravních nehodách či poskytování první pomoci postiženým ještě před příjezdem záchranné služby by mělo mít přece jenom prioritu. V tomto případě nejde o zábavu jednotlivců či skupin, ale o ochranu majetku všech osob, obce a často jde o zdraví i záchranu života. Věřím, že zástupci obce při rozdělování peněz vezmou tuto skutečnost na zřetel. V souvislosti s předchozí úvahou se obracím na Vás, naši věrní sponzoři i na Vás, podnikatelé, kteří ještě sponzory nejste. Prosíme Vás o sponzorský dar, který můžete podle platného zákona odečíst ze základu daně. Slyšeli jste, že naše situace není nejlepší a obec nám nedokáže ani zakoupit vozidlo za půl miliónů korun. Prosíme Vás, poskytněte nám finance na nákup hasičského vozu, který bude sice stát zmiňovanou částku ( minimálně půl miliónu korun ), ale nový by vyšel na 5 až 6 miliónů. Současná hasičská vozidla jsou stará téměř dvacet let ( tatra 148 CAS 32, favorit již máme jedenáctým rokem ). A že jsme s těmito vozy pomohli už ne desítkám, ale stovkám postiženým, to snad nemusím ani zdůrazňovat. A jen pro Vaši informaci – v loňském roce skončila životnost původních helem a jedna nová – červená stojí 15 000 Kč, ta obyčejná žlutozelená vyjde zhruba na 11 000 Kč. Potřebujeme koupit přenosný elektrický agregát, což představuje sumu cca 40 tisíc, jeden hasičský oblek vyjde na cca 5 000 Kč a samotná 20m hadice vyjde zhruba na 4 tisícovky… Ceny to jsou závratné a my hasičskou techniku potřebujeme obnovovat., stejně jako ochranné pomůcky, potřebujeme finance na opravu aut a další techniky, na pohonné hmoty atd. V letošním roce musíme nutně zakoupit nové zdroje do radiostanic, které už bylo potřeba koupit v roce minulém. Jen zdroje pro šest kapesních vysílaček vyjdou na dvacet pět tisíc korun, odcházejí nám ruční svítilny, což představuje dalších cca 15 tisíc a tak bychom mohli pokračovat dál a dál.

            Naštěstí si nás všimly i organizace, které nám chtějí pomoci v naší záchranářské činnosti. Díky velkému pochopení a dlouholeté spolupráci naší výjezdové jednotky s vedením Územního střediska záchranné služby v Praze jsme koncem roku jako první hasiči dostali zapůjčenou radiostanici ze záchranky, která nám umožní lepší a hlavně přímé spojení mezi naší zasahující jednotkou a vozidly záchranné služby. Tak si můžeme na nepřístupné a třeba špatně viditelné místo neštěstí navést posádky sanitky přímo vysílačkou z našeho hasičského favoritu. Tato radiostanice nám však umožňuje také přímý kontakt s posádkou letecké záchranné služby, která naše navádění na místo ukryté v lese nebo v nepřehledném terénu jistě velice uvítá. Tím se zkrátí dojezdy sanitek i přílet vrtulníku, což bude samozřejmě jen a jen ku prospěchu postiženého. Využívám proto dnes možnost seznámit nejen hasičskou veřejnost s možností přímé komunikace našich těptínských hasičů se zdravotníky i leteckou záchrannou službou. Radiostanice od územní záchranky nám byla samozřejmě propůjčena zdarma a její činnost již byla koncem roku prověřena členy naší zásahové jednotky. Velice si zapůjčení radiostanice vážíme, protože na nákup nové v ceně asi 40 000 Kč nemáme. Jedině snad že by některý sponzor ??? Když už jsme u Územního střediska záchranné služby Praha, vše popisované bylo uskutečněno díky jejímu řediteli panu doktorovi Pavlu Getlíkovi, kterému samozřejmě srdečně děkujeme, stejně jako spojaři územní záchranky, našemu dlouholetému kamarádovi a obdivovateli Martinu Lomovi / s jeho ženou /.

            Velmi dobrá je také spolupráce se Záchrannou službou v Říčanech a její ředitelka MUDr. Alena Krameriusová nám nabídla proškolení našich členů, což jsme uvítali a na nejvhodnějším termínu se dohodneme. Přímo vzorná a ukázková byla spolupráce našich hasičů s posádkou sanitky z Říčan při záchraně života malého chlapce, který v létě tonul v bazénu u chaty v Těptíně. Do akce se po několika dalších minutách přidala i posádka vrtulníku, ale o tomto zcela ojedinělém zásahu si řekneme až v další části této zprávy.

            Velmi dobrá spolupráce stále trvá mezi naší jednotkou a profíky z Říčan. Dobrá spolupráce je také mezi námi a Hasičským sborem hl.m. Prahy, vídáme se pravidelně s hasiči HZS Českých drah – nejvíce s por. Josefem Ryšavým, spolupracujeme s Asociací samaritánů České republiky, Civilní ochranou a s celou řadou dalších záchranářských složek včetně okolních sborů dobrovolných hasičů.

            Jako Kamenický okrsek jsme se v loňském roce, který byl rokem hasičů, opravdu zviditelnili. Dne 27. května 2000 byla opět v Kostelci okrsková soutěž, kterou jsme pojali jako jubilejní  poslední v tomto tisíciletí. Na návrh pana Oldy Halazy z Nechánic jsme společně se sborem hasičů Kostelec, Nechánice, Štiřín, Sulice a Těptín úžasně vyzdobili stadion. U hřiště vévodil namalovaný hasičský znak velikosti snad 3 x 3 metry a asi dvacetimetrový transparent s uvítacím nápisem pro příchozí. Byly zhotoveny látkové i umělohmotné třepetalky, bylo zhotoveno asi 200 kusů vlaječek k této soutěži. Dalo to obrovské úsilí všech zástupců sborů, ale nápad pana Halazy vyšel. Výzdoba byla úžasná a i návštěva občanů byla nadprůměrná. Bojovalo se urputně, ale naši zástupci z Těptína příliš nezazářili-byli až třetí. Ženy se nezúčastnily, jedině mládež byla úspěšná a skončila na stupni nejvyšším, za což jim po skončení soutěže poděkovali starosta a velitel sboru.

            V průběhu roku jsme opět uskutečnili čtyři akce na pomoc motoristům a to o Velikonočních svátcích a na začátku a konci letních školních prázdnin. Akce je jako poděkování České pojišťovně za její sponzorský dar – favorit s vyprošťovací technikou ( už 11 let starý ).

            Pan František Osička – ředitel firmy RMS v Praze nám už snad čtvrtým rokem dluží více jak 100 000 korun za vrácené poruchové radiostanice značky Relm. Kdy se podaří Obecnímu úřadu tyto prostředky získat nazpět netušíme, ale teď by se určitě hodily …

            Na sklonku minulého roku proběhla v Kamenici výstava Kamenice v proměnách času. Řadu krásných materiálů z historie i současnosti Těptína připravili na výstavu Soňa Čížkovská, Jirka Hnětkovský a Jirka Navrátil. Vystavili jsme staré dokumenty a fotografie z posledních let i z minula. Byla zapůjčena nejnovější hasičská přilba i stará, mosazná, provazem omotaná hasičská proudnice. Zúčastnili jsme se i slavnostního zahájení výstavy a za naše ukázky a zapůjčení nám bylo poděkováno starostou obce Kamenice panem Tomášem Kláskem.

            Řada našich členů stejně jako v minulosti pomáhala při nejrůznějších nehodách a haváriích i mimo působnost našeho obecního úřadu. Postiženým tak např. pomohli Jirka Hnětkovský, Láďa Červený, Jirka Navrátil a další. Pavel Makula byl např. mezi prvními u tragické nehody u Sibřiny, kde při srážce osobního vozu s nákladním zemřeli dva lidé. Ovšem zcela bez konkurence je náš člen Jirka Sekyra, který byl v loňském roce jako první nejen u nočního požáru havarovaného vozu v Olešovicích, ale jako první byl i u srážky převrácené avie se škodovkou u Strojmetalu, jindy v noci přijel jako první k převrácenému vozu v aleji v Kamenici, hasil vlastním ručním hasicím přístrojem hořící osobní auto na Želivci atd. atd. U požáru kůlny na Barochově byl také před příjezdem naší zásahové jednotky. A není to lepší ani když vyjede do Prahy. V létě např. projížděl Letenským tunelem, ucítil kouř a při výjezdu z tunelu uviděl hořící kompresor. Ihned alarmoval pražské hasiče, kteří záhy oheň zlikvidovali. Jindy jel opět do Prahy a nad Thomayerovou nemocnicí U zelených domků náhodně přijel k těžké čelní srážce dvou osobních vozů. Nejenže přivolal hasiče s nůžkami i sanitku, ale samozřejmě poskytl předlékařskou pomoc zraněným. Takhle dosud přitahoval na sebe nehody jen Jirka Navrátil.

            Velice rád vyslovuji poděkování našim řidičům za to, že nejen dobře připravili hasičská vozidla na technické kontroly, ale že nás stále vozí k případům bez dopravních nehod, což hlavně při zhoršených klimatických podmínkách není až tak jednoduché.

            Naše řady rozšířilo několik dalších nových členů, kteří se jistě stanou dobrou a potřebnou posilou pro náš sbor. Nemusejí se stát členy výjezdové jednotky, postačí, když se občas zúčastní brigád – což však už činili dříve – ještě než se stali našimi členy. Jeden z nich, říkejme mu třeba pan František, zřejmě stál tak moc o to, aby se mohl svést v našem houkajícím hasičském favoritu, že se rozhodl udělat pro tuto myšlenku všechno. A tak řezal na své cirkulárce tak vehementně, až si odřízl část článku prstu. V naprostém klidu se sám ošetřil a pak už jen čekal na příjezd našeho favoritu, který ho odvezl do nemocnice ve Střešovicích k odbornému zákroku. Několikaměsíční léčení dopadlo vcelku dobře a zmiňovaný pan František nám už zase může hrát oblíbené písničky na své harmonice …

            Proto na závěr první části čtené zprávy přejeme více štěstí a pohody nejen zmiňovanému Františkovi, ale i Vám všem. Zdraví, štěstí a spokojenost přejeme nejen do nového roku, ale i do celého nového milénia. A zachovejte prosím všichni přízeň dobrovolným hasičům. Díky.

V Těptíně dne 20. ledna 2001