Zpráva pro Valnou hromadu
Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně,
okres Praha-východ,
konanou dne 19.ledna 2002

Vážené dámy, pánové, vážení hosté, kamarádi, kolegové hasiči!

Tak jako každoročně se scházíme přibližně v tomto období na výroční Valné hromadě, abychom zde společně zhodnotili práci našich členů Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně. Současně je tato Valná hromada příležitostí seznámit veřejnost s prací členů jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce Kamenice – Těptín ( jak jsme zvyklí říkat výjezdové jednotky ) v tradičním Přehledu výjezdů za uplynulý rok.

 Těptínská hospoda je už potřetí v době pořádání Valné hromady našeho sboru zavřená resp. nový nájemce nám neumožnil tuto valnou hromadu v Těptíně uskutečnit – prý z důvodu prodělku při podobných akcích. Díky pochopení  personálu kamenického Kulturního střediska a Pizza-clubu a za přispění starosty obce pana Tomáše Kláska jsme mohli tuto valnou hromadu uskutečnit zde v Kamenici a je to tu opravdu příjemné. Děkujeme za to.

 A tak jako v minulosti začínáme událostmi ze světa i z hasičské činnosti v naší republice. Pokaždé zde začátkem roku vzpomínáme nezměrné snahy hasičů, kteří nejen při požárech, ale i při dalších mimořádných událostech na celém světě pomáhají lidem v tísni a sami nasazují své životy. Každý rok, hlavně v USA, zahyne několik desítek hasičů převážně při likvidaci nebezpečně velkých lesních požárů, které hoří mnohdy na mnoha tisíci hektarech plochy. Vzpomeňme nyní aktuální požár v Austrálii ze sklonku minulého a ze začátku letošního roku. 10 000 hasičů a množství dobrovolníků bojovalo s obrovským úmyslně zapáleným požárem, který již zničil přes 300 000 hektarů porostů, zahubil množství vzácných zvířat a zničil téměř 300 domů.

Australský požár se však v porovnání s loňským 11. zářím v Americe jeví jako bezvýznamný ohníček. Tento den se nezapomenutelně zapsal černě nejen u hasičů v New Yorku, ale snad u všech lidí na celém světě. Čtyři unesená dopravní letadla ten den směřovala hned na několik cílů v USA. Jak známo, dva velké dopravní letouny zasáhly postupně obě nejvyšší budovy New Yorku a v hořících troskách budov zůstalo uvězněno několik tisíc zaměstnanců. Okamžitě jim na pomoc vyjeli hasiči, zdravotníci a policisté. Zhruba po hodině nastalo zhroucení první a později i druhé nejvyšší budovy města. V jejích troskách našlo smrt kolem tří tisíc lidí – mezi nimi asi 300 hasičů z první vlny výjezdu. Jejich obětavost byla nevídaná, stejně jako u dalších záchranářů, kteří přijeli až po zhroucení obou budov. Hasiči se nejen v New Yorku stali symbolem hrdinství a neohroženosti. Od té doby se určitě změní podstatně ( alespoň u některých lidí ) pohled na záchranáře. A to ať jde o profesionály či o ty dobrovolné. Obojí totiž riskují každodenně své zdraví a životy při snaze pomoci jiným v nesnázích …

Na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska se také stále něco dělo. Nebylo toho málo a mnohdy to bylo i nepěkné. Dlouhé tahanice a dohady o činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny a nově „vymyšlené“ společnosti První hasičská, do které se měly z Hasičské vzájemné pojišťovny přelévat peníze, nejsou do dnešních dnů vyřešeny.

Hasičská vzájemná pojišťovna nám zpět odprodala původně náš Hasičský dům v Blanické ulici. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jej bude dlouhá léta splácet a půjde o částku asi 115 miliónů korun. Kritizovali jsme před lety vystěhování redakce Hasičských novin a Alarm Revue z Hasičského domu do zcela jiné části Prahy. Jak se ukázalo, měli jsme pravdu a redakce Alarm Revue už je zase v budově hasičů. Je asi škoda, že vedení Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska nepoužívá alespoň občas ten náš „selský rozum“ …

            Občas k sluchu obyčejného hasiče dolehne zpráva o nedobrém hospodaření ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska či v Hasičské vzájemné pojišťovně. To se třeba doslechnete, že se vydaly statisícové částky lidem nejen jako odchodné ze svých funkcí, ve kterých si nevedli někteří příliš dobře, ale byly rozdány i statisícové odměny za práci různých poradců, kteří radili buď špatně nebo vůbec ! To když se dozví řadový člen, musí být nutně znechucen a vůbec se divím, že hasiči u nás fungují stále tak, jak je od nich veřejností očekáváno. Pevně doufám, že to nehospodárné „hospodaření“ nebude kompenzováno tím, že se nám opět zvýší členské příspěvky. To snad od nás nemůže Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska očekávat ani náhodou …!!!

A nyní k našemu sboru. Členská základna SDH Těptín čítá k 1.1.2002 celkem 142 členů, z toho je 98 mužů, 29 žen a 15 dětí. Činných členů máme 53, přispívajících  71 a 3 čestné členy.

 Úkoly uložené nám minulou Valnou hromadou pro rok 2001 byly téměř všechny splněny. Na plnění těchto závazků se podíleli převážně členové výboru, který se v roce 2001 sešel na řadě schůzích, kde řešili každodenní starosti sboru i dlouhodobé záležitosti. Vzhledem k tomu, že celá obecní dobrovolná jednotka ( jak jsme zvyklí říkat výjezdová jednotka ) je složena z členů našeho sboru, řešili jsme i provoz jednotky, údržbu techniky, výzbroje a výstroje, účast na zásazích a další.

Dnešní doba s sebou přináší i jiný pohled na „hasičinu“, než jsme byli zvyklí. Týká se to sboru, který působí jako samostatná zájmová organizace s vlastním  identifikačním číslem , s povinností vést účetnictví a podávat daňová přiznání a už vůbec se nepodobá hasičskému sboru ze známého filmu „Hoří, má panenko“. Ani výjezdová jednotka není banda chlapů, co vytlačí ze zbrojnice vůz a po doplnění paliva a mnohdy i vody do cisterny vyrazí neohroženě k ohni, kde zmateně pobíhají a pletou se jeden druhému s dohořívající stodolou v zádech. Pokud má být dobrovolná jednotka funkční, musí obsáhnout z velké části to, co profesionální hasič. Aby byl na místě zásahu co platný. Aby neohrozil své kamarády. Aby neohrozil sám sebe. Na prvním místě u současného dobrovolného hasiče obecní jednotky musí být  kromě fyzické kondice neustálé zdokonalování svých schopností, školení a praktický výcvik. O to víc nás mrzí znevažování práce členů těptínského sboru a členů obecní jednotky. Máme na mysli sérii článků v kamenickém Zpravodaji, které publikovala obecně prospěšná společnost Záchranný systém Praha – východ, o.p.s. z Ládví, jejímž vedením je pověřen pan Grigar.  V následujícím – lednovém čísle – Zpravodaje jsme již byli nuceni otisknout naši reakci formou otevřeného dopisu panu starostovi obce Kamenice. Rovněž jsme se zúčastnili několika jednání na obecním úřadě za přítomnosti starosty obce a dalších zastupitelů, zástupců Záchranného systému Praha – východ, o.p.s. z Ládví a při jednom jednání i za účasti pplk. Vrzala za profesionální hasiče. Při jednáních jsme museli bojovat o to, na co máme ze zákona nárok – ať už se jednalo o naše postavení v obci, o naše pravomoce či o okresní dotace na provoz obecní jednotky. Za aktivní účast na jednáních děkujeme panu Hnětkovskému,  panu Navrátilovi, panu Červenému, panu Skružnému a paní Hladíkové.

 Při proškolování velitelů a strojníků jsme v roce 2001 měli dobrou účast. Je vidět, že většina členů jednotky přistupuje k této dobrovolné práci zodpovědně a různá školení chápou jako základ činnosti.

Velkou radost nám udělala skupina jedenácti členů našeho sboru, kteří se na konci října 2001 zúčastnili týdenního základního výcviku členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v Ústřední hasičské škole v Bílých Poličanech. Zde bychom chtěli poděkovat jmenovitě všem nově proškoleným členů, kteří všichni prospěli v závěrečných testech i v praktické zkoušce. Díky za účast a příkladné chování v průběhu týdenního školení. Byli to: Josef Černý, Antonín Jeřábek, Zdeněk Ježdík, Václav Kašpárek, Tomáš Baxa, Soňa Hladíková, František Hladík, Jiří Sekyra, Helena Sekyrová, Milan Tesárek a Jaroslav Vosmík. Někteří z nich již byli jmenováni panem starostou Kláskem do obecní jednotky. Další si však s ohledem na svůj věk budou muset na členství v jednotce počkat. Věříme, že je jejich nadšení neopustí a pro obec budou tito mladí hasiči velkou perspektivou.

Vraťme se k dění ve sboru a ve výboru. Většina členů výboru v minulém roce pracovala na udržení činnosti naší dobrovolné organizace a na jejím dalším rozvoji. Někteří členové však svou činnost ve výboru ukončili. Vzhledem k tomu, že se jedná o funkce, které neohrozí další práci výboru, nebudou dočasně tato místa obsazena. Členům, kteří již nebudou nadále ve svých funkcích, děkujeme za jejich dosavadní činnost.

Změny jsou i v naší členské základně, když jsme se na konci roku museli vypořádat s dlouhodobými neplatiči členských příspěvků. Přes písemné upozornění a téměř roční lhůtu si tito členové nenašli čas na zaplacení. Sbor však za ně příspěvek na Okresní sdružení hasičů Praha východ musel odevzdat. To znamená, že jsme za ně platili my všichni ostatní. Stanovy naší organizace jsou v tomto případě zcela jasné – důvodem k ukončení členství je nesplnění základních povinností, mezi něž neuhrazení členských příspěvků patří.

 Přestože někteří naše řady opustili, jiní mezi nás chtějí vstoupit. A my těm novým, nastupujícím tvářím přejeme hodně úspěchů u sboru a věříme, že se stanou platnými členy.

Nyní bychom Vás chtěli informovat o několika akcích, které se podařilo v roce 2001 uskutečnit. Pokud budeme postupovat chronologicky, první akcí, která se v minulém roce podařila, byla účast členů našeho sboru na celorepublikové akci ve dnech 5.-6. května 2001 nazvané organizátory pracovně REKORD 2001. Jednalo se o dosud největší součinnostní cvičení dobrovolných hasičů v České republice a vše se odehrávalo v prostoru bývalého vojenského cvičiště Ralsko. Celkem 1202 mužů ze 131 sboru dobrovolných hasičů z celé republiky se pokoušelo překonat světový rekord v dálkové dopravě vody, který byl dosud v držení německých kolegů. Přestože počasí akci nepřálo a účastníci zažili slunce, déšť, silný vítr, teplo i zimu, rekord nakonec po 18 hodinách a 30 minutách v ranních hodinách za silné chumelenice padl. Z Máchova jezera bylo načerpáno celkem 624 000 litrů vody a dopraveno pomocí 2567 kusů hadic a pomocí otevřených nádrží 145 hasičských vozů na vzdálenost  47,2 km. Na diplom a na zápis v Guinnesově knize rekordů mohou být náležitě hrdí tito členové : starosta Jirka Hnětkovský, Jirka Sekyra, Jarda Ježdík ml., Pepa Černý a Marek Kolařík. Děkujeme jim za reprezentaci našeho sboru.

Další akce jsme se také rádi zúčastnili. Bylo to 9. června, kdy kamarádi hasiči z Pohoří pořádali v Chotouni u příležitosti Dne dětí krásnou akci pro děti i dospělé. Na akci přijeli tamní policisté a zájemci si tak mohli zastřílet slepými náboji např. z pistole či samopalu, dobrovolní hasiči z Jílového předvedli svoji vysokozdvižnou plošinu a jejich krásný, nový hasičský automobil Praga, který jim jílovská radnice zakoupila za jejich dlouholetou záslužnou činnost. Vůz včetně vybavení má hodnotu přes šest milionů korun, ale zcela jistě to nebyly pro radnici peníze vyhozené, ale naopak dobře investované … Naši hasiči předvedli  ukázku práce s vyprošťovací hydraulickou technikou a děti si mohly zastříkat z vodního děla naší tatry.

Již tradičně Sbor dobrovolných hasičů v Těptíně spolupořádá okrskovou soutěž, která se vloni konala dne 16. června.  Sportovní hřiště v Kostelci u Křížků jsme pěkně vyzdobili i díky panu Oldovi Halazovi z Nechánic, který namaloval obrovský hasičský znak o velikosti 3 x 3 metry. Občerstvení bylo jako vždy výborné a také počasí nám přálo. Boj byl veden férově a za povzbuzování přítomných. Nedošlo k úrazu ani k žádným dohadům a díky sponzorům dostali všichni soutěžící pěkné ceny. Bohužel prakticky žádná příprava našeho soutěžícího mužstva před závodem musila nutně přinést i řadu drobnějších chyb, které byly příčinou toho, že jsme už podruhé po sobě neobsadili první místo v mužích. Vítězi se stali muži z Nechánic stejně jako jejich družstvo žen. V Nechánicích zúročují dlouholetou pilnou a trpělivou přípravu mladých hasičů a ta jim nese své ovoce. Věřím, že naši muži se v letošním roce na soutěž lépe připraví a nedovolí nechánickým vyhrát potřetí za sebou a tím jim umožnit i zisk poháru nastálo. Chlapi –prosím- letos „zamakejte“, ať je pohár zase v Těptíně !

Manželé Sekyrovi připravili pro loňskou soutěž družstvo dorostu. Ve své kategorii však soutěžili sami, takže neměli možnost změřit síly s dalšími družstvy.

Všem soutěžícím děkujeme za dobrou reprezentaci našeho sboru a věříme, že se i letos zúčastní. Soutěž se daří pořádat díky činnosti Kamenického okrsku, ve kterém jsou sdruženy všechny okolní dobrovolné sbory. Okrsek se scházel i v roce 2001 pod vedením pana Františka Lacka a účast tam  byla vždy výborná – lepší než máme na svých výborových schůzích. Je to všechno v lidech a jsem velice rád, že vzájemná spolupráce mezi okolnímy sbory stále trvá a že zástupci z Kostelce, Sulic, Štiřína, Nechánic i Těptína pravidelně okrskové schůze navštěvují a přenášejí se tak informace ze Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Okresního sdružení Praha-východ do sborů. Jsme jediným okrskem na celém okresu Praha – východ, který přes člena výkonného výboru Okresního sdružení hasičů Praha – východ Jiřího Navrátila takto pravidelně pracuje a náš okrsek je dáván za příklad všem ostatním.

Manželé Sekyrovi pro mladé hasiče připravili letní soustředění hasičů v Pikovicích na břehu Sázavy, které se konalo ve dnech 1.-7. července 2001. Dopravu na místo jim pomohli zajistit i členové SDH Týnec nad Sázavou svojí Avií DVS, za což jim patří poděkování. Mladí hasiči si v rámci tábora prošli Posázavskou stezku a střelnici na Medníku. Také si vyzkoušeli různé dovednosti jako je například vázání uzlů, základy zdravovědy a první pomoci, orientace v mapě, poznávání základů táboření a druhů ohňů. Na závěr soustředění si své znalosti ověřili testem a všichni byli úspěšní. Stravování si zajišťovali táborníci z větší části vlastními silami a dá se říci, že také úspěšně – nikdo neumřel. Takže celá akce proběhla bez problémů a zranění a ke spokojenosti všech zúčastněných.

Kromě toho si děti na jaře a na podzim zajeli na výlet do Prahy, kde společně  navštívili kino. Také se zúčastnili již zmíněné červnové akce v Chotouni a nechyběl ani vánoční večírek.

Za vedení mladých hasičů patří manželům Sekyrovým velké poděkování.

Naši hasiči uskutečnili společný výlet historickým vláčkem do Jindřichova Hradce a do České Kanady, kterého se zúčastnily tři desítky zájemců. Výlet byl krásný, počasí jim přálo, nálada byla výborná a vše vyšlo dle jejich představ.

Jiná skupina hasičů zase (tak jako každý rok) pochodovala do Velkých Popovic na oslavy Dnů piva. Ani tam naši zástupci neudělali žádnou ostudu a prokázali své pevné zdraví a dlouhou výdrž i na místě samém … Gratulujeme !

Rovněž tradičně jsme uskutečnili čtyři dopravně technické bezpečnostní akce pod názvem Akce Velikonoce a Akce prázdniny. Při těchto akcích jsou naše hasičská vozidla výjimečně v pohotovosti přímo v objektu Policie na Nové Hospodě a jsme tak v době největšího náporu motoristů při výjezdech z Prahy a pak při jejich návratech připraveni poskytnout pomoc ještě rychleji a tím zamezit možnosti dalších řetězových nehod. Při jedné z těchto našich akcí na pomoc motoristům k nám přijel na dvůr policie na Nové Hospodě jeden z místních obyvatel. Srdečně se s námi pozdravil a vyptával se , proč tam vlastně stojíme. Vysvětlili jsme mu, že to je na pomoc motoristům, kteří se dostanou do mimořádné situace v okolí staré benešovské silnice ( a nemusí to být jen dopravní nehoda ) a my tak postiženým můžeme pomoci ještě rychleji než jindy. Tento občan nás pozorně vyslechl a poděkoval nám za naši aktivitu a rozloučil se a odjel. Snad během tří minut nám byla vzápětí nahlášena čelní srážka na křižovatce na Želivci. Během minuty jsme zastavili na udaném místě  srážky dvou osobních vozů. Jedním z postižených byl shodou okolností ten občan, který nám před několika minutami popřál klidnou službu a poděkoval za naši preventivní činnost. Tam jsme mu mohli předvést, jak si naše jednotka počíná u případů dopravních nehod. Jak se říká: Není nad to, vidět věci na vlastní oči …“.

Podzimní akcí bylo již zmiňované týdenní školení ve dnech 23.10-27.10 2001 v Ústřední hasičské škole v Bílých Poličanech. V této souvislosti bychom ještě chtěli poděkovat veliteli Láďovi Červenému, Františkovi Hladíkovi a Jirkovi Sekyrovi za poskytnutí svých osobních aut, abychom se vůbec na tak vzdálené místo dostali.

Na začátku prosince sbor přispěl drobnými dárky a finanční hotovostí na pořádání mikulášské zábavy pro děti v těptínské hospodě. Tato již tradiční akce, jejímž „otcem“ je Pavel Makula, má velmi dobrý ohlas u rodičů i dětí a je velice oblíbená a s velkou účastí.

            Na konci roku jsme se podíleli na propagaci nové nabídky povinného ručení Hasičské vzájemné pojišťovny  a podařilo se nám získat nové klienty.

            O naší práci byla veřejnost informována v televizi, v novinách a časopisech a my nezapomínáme v této souvislosti zmiňovat naše sponzory, bez kterých bychom tuto činnost dělat nemohli.

            Při jednom z loňských výjezdů na pomoc Záchranné službě ze Říčan jsme zaznamenali kuriózní situaci. Dne 18. října před polednem se v obci Nová Hospoda proti benzinové pumpě skácel k zemi jeden tamní obyvatel, který upadl do bezvědomí. Toho byl přítomen jeden náš kamarád, kolega hasič ze Štiřína, říkejme mu pan Pepa. Nezaváhal a svým vozem okamžitě dojel na středisko pro lékařku MUDr. Randýskovou, která ihned přivolala ze Říčan rychlou sanitku a v zápětí se zdravotnickým kufrem s křísícím přístrojem byla panem Josefem odvezena k postiženému. Během několika málo minut k ní dojel i náš těptínský záchranář ( Jirka Navrátil ) pro případ, že by se musel pacient resuscitovat. Pacient byl ještě před příjezdem záchranky stabilizován a protože pan Josef musel nutně odjet pryč, dohodl se s naším ( těptínským ) záchranářem, že doktorku Randýskovou odveze on. Tak se i stalo, po chvíli přijela sanitka, pacient byl předán posádce vozu a náš záchranář chtěl odvézt paní doktorku zpět do ordinace, ale ouha ! V autě u pana Josefa, který už odjel, zůstal na zadním sedadle křísící přístroj. Proto náš záchranář  společně s doktorkou Randýskovou začali objíždět parkoviště v okolí, ale po autě pana Josefa ani stopa. Ten nebyl ani doma a proto těptínští hasiči nabídli doktorce Randýskové zapůjčení jejich křísícího přístroje. U dveří pana Josefa jsme nechali dopis s textem, že pan Josef je zloděj a ať ihned vrátí křísící přístroj ze svého vozu zpět na středisko. Když po dvou hodinách pan Josef přijel domů, nechápal text dopisů o zlodějích, protože po celou dobu, co s autem jezdil netušil, že má za sebou na zadním sedadle křísák paní doktorky. Ihned jej vrátil s omluvou doktorce Randýskové, ale my si budeme už navždy pamatovat, že někteří hasiči ze Štiřína také kradou … ( i když nechtěně !!! )

Na závěr čtené zprávy o činnosti našeho sboru za rok 2001 je třeba děkovat. A tak

¨děkujeme všem, kteří se nadále aktivně podílejí na pokračování tradice hasičstva v našem sboru a nenechají se znechutit bezdůvodným napadáním a pomluvami jiných organizací

¨ děkujeme našim členům výjezdové jednotku, řidičům-strojníkům, kteří nás stále bez nehody dovezou tam, kam je potřeba, i když věříme, že se jim tohoto poděkování dostane též od obce a rovněž děkujeme všem, kteří se podílejí na údržbě a opravách vozů a na jejich přípravě k pravidelným technickým kontrolám

¨děkujeme všem sponzorům ( a předem se omlouváme, že zde nebudeme jmenovat všechny ), bez jejichž trvalé přízně by se rozhodně nedařilo to, co se daří. Mezi ty největší patří Strojmetal Kamenice a.s., firma van Gillern, firma Hapy End z Prahy a další

¨ děkujeme za spolupráci s Obecním úřadem Kamenice, s profesionálním Hasičským záchranných sborem ( v minulém roce ještě okresu Praha – východ ), s Okresním sdružením hasičů Praha – východ, s Kamenickým okrskem, s říčanskou Záchrannou službou, s Asociací samaritánů České Republiky, s pražskou Záchrannou službou i Leteckou záchrannou službou, s hasiči Českých drah …

¨ děkujeme spojaři Martinovi Lomovi a též Dušanovi Soukupovi při zajišťování spojení a při opravě radiostanic

¨ již dopředu děkujeme Obecnímu úřadu v Kamenici, že se bude zabývat v letošním roce otázkou přístavby hasičské zbrojnice v Těptíně, kterou řešíme již několik let. Již asi není potřeba zde vysvětlovat, že máme nevyhovující garáž pro technický vůz bez vytápění, ale zato ve zbrojnici nemáme sociální zařízení, ani vhodné zázemí. Dále děkujeme obecnímu úřadu a zastupitelům obce, že se budou v letošním roce zabývat otázkou vyřešení přepravy členů jednotky k zásahům a to nejlépe nákupem přepravního vozidla ( a nemusí být ani nové ) a děkujeme rovněž za to, že se najdou v obecní kase peníze  na běžný provoz jednotky ( finance pro nákup pohonných  hmot, náhradních dílů, na pravidelné STK ) a obměnu dosluhující výzbroje a výstroje ( v letošním roce bude potřeba zakoupit zásahovou obuv, hliníkové žebříky, nové zdroje do radiostanic, nahradit dosluhující svítilny atd. atd.)

¨ nesmíme zapomenout poděkovat jako každý rok i našim členům, kteří v průběhu roku opakovaně darovali krev

¨ a na závěr tradičně děkujeme našim maminkám, manželkám i milenkám, že nám umožňují uskutečňovat tak náročného koníčka

      Jiří Hnětkovský                                               Jiří Navrátil

starosta SDH Těptín                         náměstek starosty SDH Těptín